10 C 93/2019-168 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se svou žalobou domáhá, aby žalovaná č. 1 byla povinna zaplatit žalobci částku 216 337 Kč s příslušenstvím jako nemajetkovou újmu a částku 10 200 Kč s příslušenstvím jako majetkovou újmu, žalovaná Česká republika částku 216 336 Kč s příslušenstvím a částku 10 200 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 20.2.2014 podal žádost o informace týkající se hospodaření s veřejnými prostředky, poskytnutí informace o výši platu vedoucího právního odboru [městská část] [obec a číslo] a zástupce vedoucího právního odboru, poskytnutí celkové výše odměn a mimořádných odměn vyplacených vedoucímu právního odboru [městská část] [obec a číslo] a zástupci vedoucího právního odboru, poskytnutí dokladu o dosaženém vzdělání, kterého dosáhl vedoucí právního odboru [městská část] [obec a číslo] (titul [titul] [příjmení]) a zástupce vedoucího právního odboru (titul [titul]). Řízení prozatím bylo ukončeno doručením rozhodnutí [číslo jednací] dne 10.9.2018. Délka řízení byla 1663 dnů, zákonná lhůta měla být 15 dnů. Délka řízení byla více než 4 roky, tj. více než 100 násobek zákonné základní 15 denní lhůty. Povinný subjekt systematicky a vědomě vydával zjevně vadná a nezákonná rozhodnutí, způsoboval obstrukční ping-pong, nekonal ve lhůtách. Ministerstvo vnitra neučinilo dostatečně razantní opatření. 2. Žalovaná č. 1 navrhla zamítnutí žaloby s tím, že řízení v souvislosti s žádostí o informace dle zák. č. 106/1999 Sb. není závazkem civilní (soukromoprávní) povahy pročež se ve vztahu k těmto řízením nelze otázkou přiměřenosti (celkové) délky řízení zabývat, a nelze na ně tudíž ani bez dalšího aplikovat závěry vyjádřené ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011, sp.zn. [stanovisko NS], kdy na dané skutkové případy lze aplikovat toliko případný nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 věta druhá zák. č. 82/1998 Sb. tj. průtahy spočívající v porušení zákonné lhůty. Žalobce řádně netvrdí a neprokazuje porušení povinností žalované učinit úkon v zákonem stanovené lhůtě, tak jak žalované ukládá zákon, příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti žalované a vznikem škody a vznik a výši nemajetkové a majetkové újmy. Nemajetková újma mu nevznikla a k tvrzené majetkové újmě nepředložil ani neoznačil jen jediný důkaz. 3. Žalovaná č. 2 nejprve zastoupená Ministerstvem vnitra, později Ministerstvem financí navrhla zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku pasivní legitimace, neboť žalobce žádal o poskytnutí informací týkající se samostatné působnosti územních samosprávných celků. Pokud jde o majetkovou újmu, žalobce neprokazuje škodu ani příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a případnou škodou. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného. Význam předmětu řízení pro žalobce byl pouze okrajový, takřka zanedbatelný. 4. Žalovaná č. 3 navrhla zamítnutí žaloby, pokud jde o majetkovou újmu ve výši 10 200 Kč, žalobce neprokazuje výši škody, ani příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a případnou škodou. 5. Ministerstvo vnitra navrhlo vstup Hlavního města Prahy do řízení jako vedlejšího účastníka. Hlavní město Praha přípisem ze dne 24. června 2019 souhlasilo se svým vstupem do řízení na straně žalované. K podané žalobě uvedl, že Magistrát hl.m. Prahy o odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu [městská část] [anonymizováno] [obec a číslo] rozhodl ve stanovené lhůtě. Magistrát hl.m. Prahy postupoval v souladu se zákonem a v žádném případě nebylo zasaženo do osobnostního práva žalobce. Causy žalobce je třeba posuzovat nikoliv jako jednotlivé případy, ale je třeba je posuzovat ve vzájemných souvislostech. Např. V rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové- pobočka v Pardubicích, č.j. [číslo jednací], ze dne 13.2.2015 je uvedeno, že šikanózní povaha mnohých žádostí již dosáhla takové intenzity, že již i justice odmítá těmto projevům svévole poskytovat soudní ochranu. Jednání žalobce v uvedeném případě soud označil jako systematické zneužívání práva na přístup k informacím. A takovýto výkon práva nepožívá právní ochrany. V předmětné věci se nejedná o informace, které by se k podstatným okolnostem životní sféry žalobce vztahovaly. Taktéž žalobce nezdůvodnil, ani nedoložil, jak se jeho životní sféry týkají osobní údaje úředních osob. Žalobce vznik tvrzené nemajetkové újmy neprokázal a neprokázal ani výši majetkové újmy. Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhnul žalobu zamítnout. 6. Soud usnesením ze dne 25. května 2020 pod č.j. [číslo jednací] řízení ve věci odškodnění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka] vyloučil k samostatnému projednání. Věc byla dále vedena pod sp.zn. [spisová značka]. Soud ve věci vydal dne 28. ledna 2021 pod č.j. [číslo jednací] rozsudek, kterým žalobu na zaplacení částky 42 966 Kč s příslušenstvím zamítl. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. dubna 2021 pod č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že došlo ke změně dosavadní judikatury, a to nálezem Ústavního soudu sp.zn. [ústavní nález] a následně rozsudkem Velkého senátu Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], a je třeba posuzovat jak správní řízení, tak řízení před správním soudem jako jeden celek. Je proto namístě, aby uvedené řízení bylo posuzováno jako jeden celek, tj. aby soud posoudil, zda správní řízení, na které navazovalo řízení před správním soudem a posléze probíhalo po zrušujícím rozhodnutí MS v [obec], dále správní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé či nikoli a zda v souvislosti s takto dlouhým řízením vznikla žalobci presumovaná nemajetková újma, kterou je nutno odškodnit v penězích. V této souvislosti je pak na soudu I. stupně, aby v souladu s ust. § 6 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení tohoto řízení správně jednal s žalovanou Českou republikou příslušným ministerstvem, což je vzhledem k ust. § 6 odst. 3 zákoně ve znění účinném ke dni zahájení tohoto řízení Ministerstvo financí. Dále odvolací soud uvedl, že je třeba vždy zkoumat i význam předmětu řízení pro poškozeného. Je totiž evidentní, že pokud zde bylo správní řízení vedeno podle zákona č. 106/1999 Sb., může být význam předmětu řízení pro poškozeného marginální v tom případě, pokud požadovaná informace není přímo spjata s osobou poškozeného. Je zde pak otázka, jak moc poskytnutí či neposkytnutí informace zasahuje do morální sféry poškozeného, tj. jakou má nejistotu o výsledku řízení. Soud pak usnesením ze dne 27. září 2021 pod č.j. [číslo jednací] řízení ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka] spojil ke společnému řízení. 7. Ze spisového materiálu Úřadu městské části [obec a číslo] sp.zn. [spisová značka] [číslo] a spisu Magistrátu hl.m. Prahy sp.zn. [spisová značka] [číslo] soud zjistil, že dne 20.února 2014 žalobce požádal o poskytnutí informací: 1.) Poskytnutí informace o výši platu vedoucího právního odboru ÚMČ [obec a číslo] a zástupce vedoucího právního odboru ÚMČ [obec a číslo] 2.) Poskytnutí celkové výše odměn a mimořádných odměn vyplacených vedoucímu právního odboru ÚMČ [obec a číslo] a zástupci vedoucího právního odboru ÚMČ [obec a číslo] 3.) Poskytnutí dokladu (popř. jeho kopie) o dosaženém vzdělání, kterého dosáhl vedoucí právního odboru ÚMČ [obec a číslo] (titul [titul] [příjmení] [příjmení]) a zástupce vedoucího právního odboru ÚMČ [obec a číslo] (titul [titul]). Městská část [obec a číslo] dne 7.3.2014 vydala rozhodnutí pod [číslo jednací], kterým žádosti nevyhověla a žádost odmítla. Žalobce se podáním ze dne 28. března 2014 proti rozhodnutí odvolal. Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne 25.4. 2014 pod č.j. [spisová značka] [číslo] rozhodnutí povinného subjektu-městské části [obec a číslo], Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 7.3.2014 [číslo jednací], potvrdil a odvolání odmítl. Žalobce podáním ze dne 27. 6. 2014 podal žalobu k Městskému soudu v Praze proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 25. 4. 2014 Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. října 2017 pod č.j. [spisová značka] rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 25. 4. 2014, č.j. [spisová značka] [číslo] a rozhodnutí Úřadu městské části ze dne 7.3.2014 čj. [číslo jednací] [číslo], zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Úřad městské části [obec a číslo] dne 29. 1. 2018 vydal rozhodnutí, kterým žádosti pod bodem1.) nevyhověl a informace odmítl. Žádosti pod bodem 2.) odmítl část informace týkající se celkové výše odměn a mimořádných odměn vyplacených vedoucímu právního odboru a zástupci vedoucího odboru. Část informace zahrnující odůvodnění odměn odmítl v rozsahu dat, kterými povinný subjekt nedisponuje, tj. dat od 1.2.2010 do 31.12.2011 u vedoucího právního odboru a dat v rozsahu od 1.10.2007 do 31.12.2011 u zástupce vedoucího právního odboru. Žádosti pod bodem 3.) se čás