12 C 107/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 029,93 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným dodatek [číslo] k výše uvedené smlouvě, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost z uzavřené smlouvy, když úvěr řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně úvěr ke dni 31. 5. 2019 zesplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru předžalobní upomínkou. Ke dni zesplatnění činil dluh na předmětném úvěru částku 155 086,87 Kč, z toho na jistině částku 150 021,36 Kč a na úroku částku 5 065,51 Kč. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný ve dnech 3. 6. 2019, 10. 6. 2019, 14. 7. 2019, 13. 8. 2019, 14. 9. 2019, 15. 10. 2019, 16. 11. 2019, 13. 12. 2019, 15. 1. 2020, 16. 2. 2020, 14. 3. 2020, 15. 4. 2020, 14. 5. 2020, 15. 6. 2020, 14. 7. 2020, 14. 8. 2020, 15. 9. 2020, 15. 10. 2020, 16. 11. 2020, 15. 12. 2020, 15. 1. 2021 a 15. 2. 2021 částku v celkové výši 144 700 Kč, kterou si žalobkyně započetla na úhradu jistiny a úroku splátek. Celkový dluh ke dni podání žaloby činil na jistině částku ve výši 10 029,93 Kč spolu se smluvním úrokem 14,9 % ve výši 23 207,04 od 31. 5. 2019 do 11. 8. 2021, spolu se smluvním úrokem 14,9 % ročně z částky 10 029,93 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení 9,75 % ve výši 14 786,37 Kč od 10. 6. 2019 do 11. 8. 2020, spolu se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 10 029,93 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 356,94 Kč za období ode dne 25. 5. 2019 do 30. 5. 2019. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z rámcové smlouvy [číslo] uzavřené účastníky řízení dne [datum], včetně obchodních podmínek, bylo zjištěno, že žalobkyně na základě smlouvy zřídila žalovanému bankovní účet. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum], včetně obchodních podmínek a podmínek pro používání úvěru, bylo zjištěno, že žalovanému byl dne [datum] poskytnut úvěr s limitem ve výši 200 000 Kč. Rovněž byla sjednána úroková sazba ve výši 14,9 % ročně (bonusová úroková sazba 9,9 % ročně). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách po 4 755 Kč (v 52 měsíčních splátkách po 4 755 Kč), splatných vždy do 25. dne v měsíci s tím, že první splátka byla splatná 25. den v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činila 285 298,28 Kč v případě základní sazby (246 966,20 Kč v případě sazby s bonusem). Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovanému byly podány informace o úvěru, tedy, že celková výše úvěru činila 200 000 Kč s tím, že základní úroková sazba je 14,9 % ročně (bonusová úroková sazba je 9,9 % ročně), přičemž za celý úvěr zaplatí částku 285 298,28 Kč v případě základní úrokové sazby (246 966,20 Kč v případě bonusové úrokové sazby). Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] se podává, že byla na něj převedena částka ve výši 200 000 Kč. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný dlužil ke dni zesplatnění, tj. k 31. 5. 2019, na jistině částku 150 021,36 Kč a na úrocích částku 5 065,51 Kč. Současně bylo zjištěno, že po zesplatnění žalovaný uhradil žalobkyni za období od 31. 5. 2019 do 18. 8. 2021 částku v celkové výši 144 700 Kč. Konečně soud zjistil, že žalovaný dluží ke dni podání žaloby, tj. k 17. 8. 2021, na jistině částku 10 029,93 Kč a na úrocích částku 356,94 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2019, včetně podacího archu, bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 155 386,87 Kč do 9. 6. 2019. 5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě provedeného dokazování, má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu, k níž platně podle § 2395 a násl. o. z. dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, odpovídající rovněž ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč se základní úrokovou sazbou 14,90 % ročně (s bonusovou úrokovou sazbou 9,90 % ročně). Žalovaný úvěr čerpal, jak vyplývá z výpisu z účtu, avšak jej řádně nesplácel. Žalovaný nesplnil smluvní podmínky poskytnutého úvěru, pročež jej žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný tedy dluží žalobkyni jistinu a příslušenství uvedené ve výroku tohoto rozsudku. 7. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svá skutková tvrzení uvedená v žalobě, a že žaloba je tak důvodná, neboť žalovaný poskytnutý úvěr žalobkyni řádně zcela nesplatil. Žalobkyně má tak nárok na úhradu jistiny a rovněž smluvního úroku. Soud přiznal žalobkyni i příslušenství pohledávky, přičemž zákonný úrok z prodlení běží od 10. 6. 2019, tedy ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění poskytnuté žalovanému žalobkyní v předžalobní výzvě. Proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč, což je představováno zaplaceným soudním poplatkem.