12 C 203/2021-44 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s tvrzením, že dne 18. 4. 2014 byl vyrozuměn o zahájení kázeňského řízení a následně rozhodnutím ředitele ředitelství služby cizinecké policie ze dne 13. 5. 2014, č. 14/2014 byl uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku porušení povinnosti příslušníka dodržovat služební kázeň, za což mu byl uložen kázeňský trest odnětím služební hodnosti inspektor. K odvolání žalobce první náměstek z policejního prezidenta rozhodnutím ze dne 29. 1. 2015, [číslo jednací] změnil výrok o vinně co do popisu skutku, kdy se žalobce měl dopustit přestupku tím, že dne 2. 3. 2014 v době od 8: 00 do 13: 00 hodin svévolně opustil jako velitel hlídky S201 služební obvod v prostoru mezinárodního letiště Praha – Ruzyně, ve kterém měl dle instrukce váže vykonávat službu a připojit se k hlídce S202, přestože ke změnám ve složení hlídek [akciová společnost] [anonymizována dvě slova] 202 výslovně dal souhlas dozorčí služby ani nikdo z odpovědných vedoucích příslušníků. Výrok o kázeňském trestu ponechal beze změny. Proti rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta podal žalobu u správního soudu dne 11. 5. 2015 Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 11. 2018, [číslo jednací] [spisová značka] rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta zrušil, aby vrátil k dalšímu řízení. Rozhodnutí ředitele ředitelství služby cizinecké policie pak bylo rozhodnutím prvního náměstka policejního prezidenta ze dne 24. 11. 2020, [číslo jednací], doručeným žalobci dne 3. 12. 2020, zrušeno a řízení zastaveno. Žalobce dovozoval, že v důsledku nezákonného rozhodnutím mu vznikla nemajetková újma, za kterou odpovídá žalovaná, neboť v návaznosti na zamítnutí jeho odvolání byl propuštěn ze služebního poměru, což vešlo ve známost přibližně po 2 měsících. Žalobce proto po několik měsíců čelil slovním urážkám„ bejvalej policajt“, že je zkorumpovaný, a že byl vyhozen za úplatky a podvody. Tato pověst žalobce, žijícího na malém městě, provázela dlouhé roky, než se ukázalo, že rozhodnutí v jeho věci bylo nezákonné. Následky propuštění se projevily i při hledání zaměstnání neboť„ vyhozeného policistu“ nikdo zaměstnat nechtěl. V roce 2016 jej proto musela zaměstnat jeho matka, nicméně i k ní se pak dostávaly různé pomluvy a žalobce musel v tomto zaměstnání skončit. Práci našel po více než třech letech od propuštění až v červenci 2018, a to u zaměstnavatele, kde pracoval před tím, než nastoupil policii. V důsledku nezákonného rozhodnutí měl mít problémy při schválení hypotéky. Samotné propuštění a doba soudního řízení pak navrhovateli znemožnil kandidovat do obecního zastupitelstva kvůli špatným ohlasům a žalobce tak musel odstoupit z později vítězné kandidátky současného starosty. Žalobce také musel opustit členství v představenstvu fotbalového oddílu [název] [anonymizováno] [obec] O odškodnění nemajetkové újmy požádal žalovanou dne 22. 3. 2021, avšak žalovaná dopisem ze dne 8. 9. 2021sdělila, že ničeho nezaplatí. Žalobce uzavřel, že následky nezákonného rozhodnutí jsou natolik vážné, že jako satisfakce nepostačí pouhé konstatování porušení práva či vyslovení omluvy. Při stanovení výše odškodnění vyšel z částky k dané stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS] pro případy nemajetkové újmy za průtahy v řízení, které však touto žalobou neuplatňuje. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Odkázala na své vyjádření k nároku žalobce na odškodnění ze dne 24. 1. 2021 s tím, že za daného stavu považuje za dostačující satisfakci ve formě omluvy, které se žalobci dostalo v rámci předběžného uplatnění nároku. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] uznala, že nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/19 98 Sb. bylo ve věci žalobce vydáno a jeho účinky trvaly od 13. 5. 2014 do 27. 3. 2019. Zdůraznila však, že žalobce tvrzenou nemajetkovou újmu ani příčinnou souvislost mezi ní a nezákonným rozhodnutím žádným způsobem neprokázal. Dodala, že nelze odhlédnout od odškodnění, které se žalobci dostalo v související věci, kde se domáhal nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení a od skutečnosti, že náhrada za služební příjem v období nezákonného propuštění ve výši 1 134 580 Kč již byla žalobci vyplacena. 3. Ze shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 2 o. s. ř.) vzal soud za prokázané, že žalobce byl dne 18. 4. 2014 vyrozuměn o zahájení kázeňského řízení. Rozhodnutím ředitele ředitelství služby cizinecké policie ze dne 13. 5. 2014, č. 14/2014, byl žalobce uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku podle § 50 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kterého se měl dopustit tím, že dne 2. 3. 2014 v době od 8:00 do 13:00 hodin, v rozporu s instruktáží č. 1741, na daný den opustil, jako velitel hlídky č. S201, druhého člena hlídky a tuto skutečnost nenahlásil žádnému odpovědnému příslušníkovi, čímž porušil § 45 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru ve spojení s § 46 odst. 1 a zákona o služebním poměru a za což mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 11. 6. 2014 odvolání datované 27. 5. 2014. K odvolání žalobce změnil první náměstek policejního prezidenta (dále jen odvolací správní orgán), rozhodnutím ze dne 29. 1. 2015, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], výrok o vině, co do popisu skutku, kdy se žalobce měl dopustit přestupku tím, že dne 2. 3. 2014 v době od 8:00 do 13:00 hodin svévolně opustil jako velitel hlídky S201 služební obvod v prostoru mezinárodního letiště Praha – Ruzyně, ve kterém měl dle instruktáže vykonávat službu a připojil se k hlídce S202, přestože ke změnám služebních hlídek S201 a S202 výslovně nedal souhlas dozorčí služby ani nikdo z odpovědních vedoucích příslušníků. Výrok o kázeňském trestu ponechal beze změny. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu u správního soudu dne 30. 3. 2015 Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 12. 11. 2018 a rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. 12. 2018. Soud vyšel zejména ze zjištění, že ač skutek byl dostatečně individualizován, nebyl dostatečně odůvodněn uložený kázeňský trest. Správní orgán dostatečně neodůvodnil, proč uložil trest nejpřísnější, jaká byla škodlivost jednání a proč nedošlo v období 3 let k obnovení služební kázně (potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2018, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova]). Kasační stížnost podaná prvním náměstkem policejního prezidenta dne 20. 12. 2018 byla zamítnuta usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2020, č.j. [číslo jednací], které bylo odvolacímu správnímu orgánu doručeno 18. 9. 2020. Rozhodnutí ředitele ředitelství služby cizinecké policie pak bylo zrušeno novým rozhodnutím prvního náměstka policejního prezidenta ze dne 24. 11. 2020, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] s právní mocí dne 3. 12. 2020 a řízení zastaveno. Žalobce požádal žalovanou o odškodnění nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta, ze dne 29. 1. 2015. Žádost byla Ministerstvu vnitra doručena dne 26. 3. 2021. Žalovaná vyjádřila žalobci omluvu v rámci svého přípisu ze dne 24. 11. 2021„ Ministerstvo vnitra [celé jméno žalobce] za vydání nezákonného rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech kázeňských [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] omlouvá“ (potvrzeno přípis žalované ze dne 24. 11. 2021). 4. Z úřední činnosti soudu je mu známo, že žalobci bylo přiznán zadostiučinění ve výši 9 134 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení za nemateriální újmu za nepřiměřenou délku shora uvedeného správního řízení, včetně přezkumu správním soudem. Toto zadostiučinění zahrnovalo náhradu za nejistotu žalobce ohledně výsledku řízení a jeho narůstající frustraci (viz rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 21. 2. 2022, čj. [spisová značka]). 5. Z provedeného dokazování zjistil soud následující: 6. Rozhodnutím Ministra vnitra ze dne 5. 3. 2019 [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [rok] bylo zrušeno rozhodnutí ředitele Ředitelství služby cizinecké policie ve věcech služebního poměru ze dne 23. 2. 2015 [číslo jednací], kterým byl žalobce ze služebního poměru propuštěn a řízení o propuštění žalobce zastaveno. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že v důsledku shora zmíněného rozsudku Městského soudu v Praze pozbylo rozhodnutí o propuštění žalobce ze služebního poměru právní základ, neboť je na něj třeba hledět, jako by mu kázeňský trest uložen nebyl. Rozhodnutí nabylo právní moci 27. 3. 2019. 7. Rozhodnutím Městského úřadu Louny ze dne 31. 7. 2015, sp. zn. [spisová značka] [spisová značka] byla povolena novostavba rod