12 C 265/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 515,21 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], registrační číslo [číslo] [číslo], poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit. Žalovaná však právní předchůdkyni žalobkyně ničeho nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná nezaplatila ničeho, ačkoli ji žalobkyně vyzvala k úhradě předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů (formulář – loan application info, prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně, standardní podmínky úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně, potvrzení o provedení platby, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu, předžalobní výzva ze dne 13. 1. 2020 včetně podacího archu) učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci. Dne 31. 8. 2015 byla prostřednictvím elektronického formuláře uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 16 000 Kč, která byla zaslána na její bankovní. Datum splatnosti bylo sjednáno na den 1. 12. 2015. Žalovaná se však dostala do prodlení, když peněžní prostředky nevrátila. Předmětná pohledávka byla následně postoupena společností [právnická osoba] na žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku byť z části zaplatila. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná uzavřela smlouvu o zápůjčce s právní předchůdkyní žalobkyně. Smlouva o zápůjčce byla platně uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku a poskytnuté peněžní prostředky v částce 16 000 Kč byly žalované zaslány na její bankovní účet. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy řádně a včas nesplnila a poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. S ohledem na uvedené je tak rovněž povinna k úhradě úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti. Pohledávka za žalovanou pak byla podle § 1879 o. z. platně postoupena na žalobkyni. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výrok I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 515,21 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 8. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.