15 C 13/2022-71 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou došlou soudu dne 5. 8. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené, která představuje náhradu toho, co žalobce za žalovaného vyplatil, protože žalovaný způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně. Žalovaný se k jednání nařízenému na 18. 2. 2022 nedostavil, ačkoli doručení měl řádně vykázáno. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dle § 49 odst. 4 o.s.ř., žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. V řízení bylo prokázáno, že dne 23. 3. 2019 v době okolo 14:50 hodin došlo v obci [obec] na ulici [ulice] u domu [adresa] k dopravní nehodě, když žalovaný po ulici [ulice] ve směru jízdy k ulici [ulice] řídil osobní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] Za žalovaným jelo vozidlo Policie ČR, které žalovanému dávalo pokyn k zastavení vozidla výstražným světlem modré barvy doplněným výstražným zvukovým zařízením a červeným nápisem„ STOP POLICIE“. Tento pokyn žalovaný nerespektoval, zvýšil rychlost vozidla a snažil se hlídce Policie ČR ujet. Hlídka Policie ČR proto vozidlo řízené žalovaným pronásledovala. Při průjezdu levotočivé zatáčky k ulici [ulice] žalovaný nepřizpůsobil rychlost jízdy dopravně technickému stavu pozemní komunikace a vyjel vpravo mimo komunikaci na odstavné parkoviště, kde přední částí vozidla narazil do pravé zadní části zaparkovaného vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] [anonymizováno] [příjmení] [číslo]. Vlivem tohoto nárazu se vozidlo tovární značky Mazda 5 odrazilo z místa a levou zadní částí narazilo do pravé zadní boční části vedle stojícího vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Vozidlo [značka automobilu] [jméno] po nárazu zůstalo stát uprostřed ulice [ulice] před domem [adresa]. Při této dopravní nehodě byla způsobena hmotná škoda na plotu u domu pana [jméno] [příjmení], na zaparkovaných vozidlech [značka automobilu] [anonymizováno] a [značka automobilu] [jméno] a na vozidle [značka automobilu], které řídil žalovaný. Poškozeno bylo i vozidlo Policie ČR, tovární značky [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Na místě nehody byl žalovaný hlídkou Policie ČR vyzván, aby se podrobil dechové zkoušce na zjištění přítomnosti ovlivnění alkoholem. Test na alkohol i na návykové látky žalovaný odmítl. Následně byl žalovaný vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve a moči v nemocničním zařízení, což žalovaný rovněž odmítl. Následnou lustrací osoby žalovaného bylo zjištěno, že žalovanému byl Magistrátem hlavního města Prahy pod číslem jednacím [číslo jednací] [číslo] vysloven zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců, tedy od 5. 6. 2018 do 5. 6. 2019 Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Dalším šetřením bylo zjištěno, že vozidlo [značka vozidla] [jméno] společnost [právnická osoba] jako pronajímatel přenechala k užívání paní [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] jako nájemci. Žalovaný neměl svolení ani oprávnění k užívání tohoto vozidla. Za výše uvedené jednání bylo vůči žalovanému vedeno správní řízení, a to u [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] [jméno], které bylo usnesením ze dne 2. 11. 2020, [číslo jednací] [číslo] zastaveno, když v zásadě za stejný skutek byl žalovaný uznán vinným v rámci trestního řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 19. 11. 2020. Rozsudkem Okresního soudu pro Prahu 4 dne 4. 10. 2019, č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2020, [číslo jednací] [spisová značka], které nabyly právní moci dne 21. 1. 2020, byl žalovaný uznán vinným spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, jelikož měl žalovaný uložen zákaz řízení motorových vozidel. Vozidlo [značka automobilu] [jméno], [registrační značka], bylo u žalobce v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/199 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo]. Žalobce uhradil z titulu pojištění odpovědnosti z provozu výše uvedeného vozidla v rámci pojistné události [číslo] dne 3. 3. 2021 Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky částku 6 630 Kč jako náhradu nákladů na léčení pana [příjmení], který byl zraněn při této dopravní nehodě. Výše uvedené skutečnosti jsou prokázány listinou ČKP – Detail relace o dopravní nehodě ze dne 23. 3. 2019, Dokladem o výplatě pojistného plnění, Pojistnou smlouvou o komplexním pojištění vozidla [název] [číslo] ze dne 26. 3. 2018 a Dodatkem k pojistné smlouvě o pojištění vozidla [název] ze dne 8. 4. 2018, Vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 10. 6. 2019 a ze dne 13. 12. 2019, které vyhotovila Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Oznámením o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ze dne 3. 3. 2021, které vyhotovil žalobce,, Potvrzením o registraci škodné události, Výzvou k vyplacení náhrady nákladů, Usnesením Městského úřadu Brandýs nad Labem Boleslav ze dne 2. 11. 2020, [číslo jednací] [číslo], rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 4. 10. 2019, č.j. [číslo jednací] a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2020, č.j. [číslo jednací]. Podle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb.pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně. Podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Podle § 10 odst. 1 písm. h) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Po provedeném dokazování, soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Řidič vozidla, kterým byla způsobena dopravní nehoda, se odmítl podrobit dechové zkoušce a následně odběru moči a krve. Žalobce uhradil Všeobecné zdravotní pojišťovně, a.s. náhradu nákladů na léčení osoby, která byla při dopravní nehodě způsobené žalovaným zraněna. Žalobce má tedy právo po žalovaném požadovat náhradu toho, co za něho plnil, neboť žalovaný odpovídá za způsobenou škodu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl vůči žalobci s peněžitým plněním v prodlení, přísluší žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 OZ úrok z prodlení, jehož výše je uvedena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 9 112 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za právní zastoupení žalobce advokátem podle § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6 000 Kč za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání před soudem dne 18. 2. 2022), náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání před soudem dne 18. 2. 2022) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH ve výši 1 512 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když pro jiné rozhodnutí soud neshledal zákonné důvody. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, uložil soud žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.