15 C 75/2021-82 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 22. 1. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené ze smlouvy o poskytnutí úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 27. 3. 2019. K jednání nařízenému na 28. 1. 2022 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu předvolání k jednání spolu s žalobou bylo řádně doručeno dle § 49 odst. 4 o.s.ř. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce – [právnická osoba] s žalovaným uzavřel dne 5. 4. 2019 Smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč. Ve Smlouvě o úvěru si právní předchůdce žalobce a žalovaný sjednali, že žalovaný bude poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3.476 Kč, splatných od 20. 5. 2019, vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Dále si ve Smlouvě o úvěru právní předchůdce žalobce a žalovaný sjednali řádný úrok z úvěru ve výši 14,4% ročně, který byl neměnný po dobu trvání Smlouvy o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Žalovaný porušil sjednané podmínky nesplácením úvěru, když úvěr nesplácel. V souladu se Smlouvou o úvěru přistoupil právní předchůdce žalobce k zesplatnění úvěru ke dni 4. 3. 2020. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2020 O tomto byl žalovaný vyrozuměn dopisem právního předchůdce žalobce ze dne 10. 7. 2020. Z výpisu z účtu žalovaného vzal soud za prokázané, že žalovaný žalobci dluží částku 88.015,33 Kč. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), které upravují problematiku smlouvy o úvěru. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr 100.000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobci splatit ve výši a způsobem ve smlouvě dohodnutým. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, i když byl právním předchůdcem žalobce písemně upomenut. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě Smlouvy po postoupení pohledávek. Žalovaný se ocitl se splněním svého peněžního závazku vůči žalobci v prodlení, a proto žalobci přísluší i nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové výši 27.527,40 Kč, když tato částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3.521 Kč, odměnu právního zástupce žalobce dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 18.640 Kč za 4 úkony právní služby po 4.660 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání před soudem dne 28. 1. 2022), náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 17/1996 Sb. ve výši 1.200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání před soudem dne 28. 1. 2022) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH ve výši 4.166,40 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když pro jiné rozhodnutí soud neshledal zákonné důvody.