16 C 123/2022-58 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 467,30 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 25. 5. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté plnění vrátit a zároveň zaplatit sjednaný úrok ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že úvěr nesplácel řádně a včas. Jelikož došlo k prodlení žalovaného s úhradou s více než dvěma splátkami, využila žalobkyně svého práva a prohlásila úvěr za splatný. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 10 367,30 Kč, poplatky ve výši 2 100 Kč, smluvní úrok ve výši 1 879,58 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 739,09 Kč, smluvní úrok ve výši 16,9 % ročně a zákonný úrok z prodlení, přičemž oboje úročení počíná běžet dnem 23. 6. 2020. Žalovaný dluh nesplnil, byť k tomu byl před podáním žaloby vyzván. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 25. 5. 2018 bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Strany si dohodly úrokovou sazbu 16,9 % ročně. Pro případ porušení povinností ze smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne 23. 9. 2019 se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 4 200 Kč. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 27. 10. 2019 vyplývá, že ode dne 25. 10. 2019 je celá zbývající částka úvěru splatná. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 6. 2020 je zřejmé, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu ve výši 15 101,25 Kč. Z výpisu o stavu úvěru ke dni 16. 7. 2020 je zřejmé, že žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 20 000 Kč (částku 10 000 Kč dne 17. 7. 2018 a částku 10 000 Kč dne 15. 8. 2018) a splatil částku v celkové výši 9 632,70 Kč. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku byť z části zaplatil. 5. Soud posoudil skutkový stav po právní stránce takto: Po právní stránce se vztah mezi účastníky řídí jednak zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), zejména ustanoveními podle § 2395 a násl. o. z. Konkrétně podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr, který nesplácel řádně a včas. Tím porušil smluvní podmínky a žalobkyně v souladu se sjednanými podmínkami od smlouvy odstoupila, čímž se dluh stal splatným. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný úvěr neuhradil ani po výzvě k plnění, je povinen uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně příslušenství, představovaného smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením úvěru dostal do prodlení. Žalobkyně pak požadované úroky částečně kapitalizovala a od data 23. 6. 2020 je požaduje do zaplacení. Soud přiznal žalobkyni také poplatky spojené s vymáháním dlužné částky v celkové výši 2 100 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 467,30 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.