16 C 230/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyní žalobkyně, společnost [právnická osoba] [právnická osoba], uzavřela se žalovaným zákaznickou smlouvu [číslo]. Žalovaný neuhradil platbu za zprostředkované služby a splátku dle vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 5. 2019 v částce 1 629 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit kupní cenu za zařízení formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil, když řádně a včas neuhradil sjednané splátky dle vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 4. 2019 v částce 390 Kč. Dále žalovaný neuhradil platbu za zprostředkovaný prodej dle vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 3. 2019 v částce 6 130,71 Kč Tyto pohledávky byly postoupeny žalobkyni. Žalovaný dluh neuhradil, byť k tomu byl před podáním žaloby vyzván. 2. Pohledávka z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s tím, že postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný ničeho nezaplatil, ačkoliv byl žalobkyní upomínán. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali. 5. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (účastnická smlouva ze dne [datum] a [datum], včetně nastavení služeb, všeobecné podmínky, výzvy k plnění ze dne 18. 2. 2019, 18. 3. 2019 a 23. 4. 2019, výpověď účastnických smluv ze dne [datum], vyúčtování [číslo] ze dne 13. 3. 2019, vyúčtování [číslo] ze dne 13. 4. 2019, vyúčtování [číslo] ze dne 13. 5. 2019, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne 10. 2. 2022, včetně podacího lístku) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [právnická osoba], účastnickou smlouvu týkající se tel. [číslo] dne [datum] účastnickou smlouvu týkající se tel. [číslo]. Na účastnickou smlouvu týkající se tel. [číslo] bylo žalovanému (vedle poskytování služeb elektronických komunikací) přenecháno koncové zařízení [název] [příjmení] [anonymizována dvě slova], šedý, za celkovou cenu 15 989 Kč s akontací 7 019 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu ve 23 měsíčních splátkách po 390 Kč. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil, když řádně a včas neuhradil sjednanou splátku dle vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 4. 2019 v částce 390 Kč. Žalovaný dále neuhradil platbu za zprostředkované služby a splátku dle vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 5. 2019 v částce 1 629 Kč, ani platbu za zprostředkovaný prodej dle vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 3. 2019 v částce 6 130,71 Kč. Jelikož žalovaný nehradil své závazky ze smluv, byl opakovaně upomínán, přičemž nakonec byly smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vypovězena. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dluh, byť alespoň zčásti, zaplatil. 1. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Smlouva uzavřená mezí účastníky dne [datum] a dne [datum] je platně uzavřená podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Dále se na právní vztah mezi účastníky řízení uplatní ustanovení § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Stran koupě zařízení je potřeba aplikovat ustanovení § 2079 a násl. o. z. Jelikož žalovaný neuhradil řádně a včas vyúčtování služeb ani splátku koncového zařízení, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. a je povinen zaplatit kromě nesplacené jistiny také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nároky z uvedených smluv pak byly postoupeny na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl. 2. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 149,71 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť mu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje návrhy ve skutkově i právně obdobných, přičemž peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 3. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.