16 C 50/2022-34 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 170 441,01 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 69 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkový dluh ve výši 190 483 Kč (jistinu, obchodní úrok ve výši 78 283 Kč, administrativní poplatek 43 200 Kč), a to v 53 měsíčních splátkách po 3 528 Kč a 54. splátce ve výši 3 499 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, proto žalobkyně zesplatnila neuhrazenou část jistiny dne 27. 10. 2021. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu dlužné jistiny ve výši 68 515 Kč, neuhrazených úroků ve výši 76 040 Kč, neuhrazených administrativních poplatků ve výši 3 200 Kč, neuhrazených zákonných úroků z prodlení ve výši 4 090,60 Kč, smluvní pokuty ve výši 17 995,41 Kč a nákladů za upomínání ve výši 600 Kč. Žalobkyně požadovala ještě zákonný úrok z prodlení z částky 148 355 Kč (aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky) od 17. 2. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný uvedl, že příslušenství (administrativní poplatek) několikanásobně převyšuje půjčenou jistinu a je v rozporu s dobrými mravy. Původní dluh byl uměle navýšen. 3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutkový závěr. Ze smlouvy [číslo] že dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku 69 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku v celkové výši 190 483 Kč (jistina 69 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru 121 483 Kč). Celou dlužnou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 54 měsíčních splátkách po 3 528 Kč, přičemž poslední 54. splátka byla stanovena ve výši 3 499 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet žalovaného zaslána částka 69 000 Kč. Před poskytnutím zápůjčky žalobkyně provedla skóring žalovaného, podle kterého jeho příjmy činily podle výpisu z účtu za období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 částku 512 025,63 Kč měsíčně, výdaje pak 518 142,74 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu dále plyne, že příjmy na účtu žalovaného ve výši cca 38 000 Kč byly příjmy z dalších úvěrů, výdaje v řádu desítek tisíc Kč pak výdaje zjevně vynaložené na on-line sázky. Z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 54 000 Kč, měsíční výdaje 15 000 Kč a pravidelné splátky půjček 6 996 Kč. Výši nákladů na bydlení žalovaný neuvedl, přitom uvedl, že bydlí v nájmu. Z faktur vystavených v období od ledna do dubna 2021 je zřejmé, že žalovaný jako dodavatel fakturoval u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako odběratele za obchodně administrativní činnosti částky ve výši kolem 50 000 Kč. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne 27. 10. 2021 bylo zjištěno, že z důvodu zahájení insolvenčního řízení na majetek žalovaného došlo k zesplatnění neuhrazené jistiny ke dni 27. 10. 2021. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 1. 2022 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 158 409,92 Kč. 4. Po právní stránce soud posoudil poměr mezi účastníky jako úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) když žalobkyně poskytla žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 69 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a administrativním poplatkem v 54 měsíčních splátkách. 5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Vzhledem k výše uvedenému závěru o skutkovém stavu za použití příslušných ustanovení soud shledal za důvodný nárok žalobkyně na zaplacení částky 68 515 Kč coby částky, která byla žalovanému žalobkyní poskytnuta, a kterou přes výzvu žalovaný doposud neuhradil. Soud však neshledává důvodným zbylý žalobou uplatněný nárok, neboť žalobkyně nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, resp. z podkladů pro toto posouzení nevyhodnotila zjevně důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit, když z poskytnutého výpisu z bankovního účtu – který byl jediným dokladem přímo osvědčujícím majetkové poměry žalovaného – plyne, že na tomto byl debetní zůstatek, přičemž je zjevné, že část kreditních položek představují příjmy z nebankovních úvěrů a mnoho debetních položek pak platby zjevně vynaložené v souvislosti s hazardem. Z hlediska ověřování výše příjmů žalovaného žalobkyně vyšla z jeho prohlášení na formuláři, kdy údaje v něm uvedené jsou nedostatečné, když žalovaný neuvedl, jakou částku vynakládá na bydlení, přitom však uvedl, že bydlí v nájmu. Přestože nájemné pravděpodobně činí podstatnou část výdajů žalovaného, žalobkyně informaci o jeho výši po žalovaném nepožadovala. Za takové situace měla žalobkyně při důsledném posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyhodnotit situaci tak, že tento zjevně úvěruschopný není a jeho žádosti o poskytnutí úvěru nevyhovět. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jak bylo provedeno, žalobkyní, se tak jeví býti spíše formálním ve snaze vyhovět liteře zákona, avšak bez faktického zhodnocení žalovaným doložených podkladů. 7. S ohledem na shora popsané skutečnosti soud přiznal žalobkyni toliko částku odpovídající jistině poskytnuté zápůjčky, a to podle ustanovení o. z. o bezdůvodném obohacení. Soud přiznal žalobkyni také úrok z prodlení z této částky od 17. 2. 2022, tedy ode dne následujícího po dni, kdy žalovanému marně uplynula lhůta pro zaplacení dluhu uvedená v předžalobní upomínce. Co do zbývající části soud žalobu zamítl. 8. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to s přihlédnutím k tomu, že úspěch žalobkyně ve věci dosáhl 40 %, úspěch žalovaného pak 60 %.