29 C 135/2022 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalované vznikl závazek vůči žalobkyni z důvodu převozu sanitním vozem ze zdravotnického zařízení žalobkyně dne 15. 11. 2019 na záchytnou stanici. Žalované byl převoz řádně vyúčtován fakturou [číslo] se splatností do 23. 12. 2019. Žalovaná však ničeho nezaplatila, a to ani poté, co ji žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou. 3. Podáním ze dne 17. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do jistiny žalované částky ve výši 2650 Kč, neboť žalovaná po podání žaloby uvedenou částku zaplatila. Soud proto usnesením č.j. 29 C 135/2022-11 ze dne 8. 7. 2022 řízení zastavil co do částky 2 650 Kč představující jistinu žalovaného nároku. V řízení se dále pokračovalo co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 650 Kč od 24. 12. 2019 do 13. 6. 2022 (tj. částky 655,60 Kč) a náhrady nákladů řízení 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. 5. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali. 6. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (příkaz ke zdravotnímu transportu ze dne 15. 11. 2019, faktura [číslo] účet za dopravu, ceník převozu sanitním vozem, předžalobní upomínka ze dne 28. 2. 2022, včetně dodejky) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 15. 11. 2019 žalobkyně zajistila převoz žalované sanitním vozem ze svého zdravotnického zařízení na záchytnou stanici. Tento převoz není hrazen z veřejného zdravotního pojištění, a proto žalobkyně vystavila účet podle platného ceníku ve výši 2 650 Kč. Žalované uvedenou částku tak vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 9. 12. 2019, se splatností do 23. 12. 2019. Transport žalované záchrannou službou na záchytnou stanici přitom byl uskutečněn na základě příkazu ke zdravotnímu transportu. Žalovaná cenu převozu nezaplatila, ačkoliv ji žalobkyně upomínala předžalobní upomínkou ze dne 28. 2. 2022. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by před podáním žaloby dlužnou částku, byť alespoň zčásti, uhradila. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, podle kterého je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které jí byly poskytnuty s jeho souhlasem. 8. Jelikož žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč, představovaná 100 Kč za každý ze tří úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění, hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.