29 C 175/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 273 122,53 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byla žalovanému ze strany žalobkyně poskytnuta částka ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v 96. měsíčních splátkách po 5 369 Kč. K čerpání úvěru došlo dne 30. 7. 2019 a splatnost první splátky byla dne 2. 9. 2019 s tím, že byla sjednána úroková sazba ve výši 13,68 % ročně. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný uhradil pouze 76 407 Kč a dále splátky nehradil řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr ke dni 15. 7. 2021 zesplatnila. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky dopisem ze dne 15. 7. 2021. Požadovaná dlužná částka se tak skládá z dlužné jistiny ve výši 271 066,53 Kč, poplatků ve výši 234 Kč, poplatků za pojištění ve výši 492 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 000 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalobkyně soud dále zjistil, že jménem společnosti jedná a podepisuje představenstvo, přičemž za představenstvo navenek jedná a podepisuje předseda představenstva samostatně nebo dva členové představenstva společně. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný uzavřel se žalobkyní úvěrovou smlouvu na účelový úvěr ve výši 300 000 Kč. Byla sjednána roční úroková sazba ve výši 13,68 % s tím, že bezúročné období je do data 1. splátky. První splátka je splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr v 96. měsíčních splátkách po 5 369 Kč. Celková splatná částka činila 495 360 Kč. Dále si účastníci řízeni sjednali doplňkové služby za 39 Kč měsíčně (za změnu výše a počtu splátek, odložené splátky), pojištění za 131 Kč měsíčně, smluvní pokutu v případě opoždění se splátkou ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného při zesplatnění úvěru, účelně vynaložené náklady na vymáhání a úrok z prodlení. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr a žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky splatit (bod 2.1). V případě prodlení s placením alespoň dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce pak byl žalovaný povinen na požádání zaplatit celý čerpaný úvěr spolu s úroky (bod 5.2). Podle bodu 6.3 v případě, že se žalovaný zpozdí se zaplacením splátky úvěru, může žalobkyně vyúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za zpoždění se splátkou, ve výši 10 % z dlužné jistiny, úroků a úhrady za pojištění při zesplatnění úvěru a dále zákonný úrok z prodlení. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je patrný rozpis jednotlivých 96 splátek s tím, že žalovaný čerpal úvěr dne 30. 7. 2019. První splátka byla spatná dne 2. 9. 2019, přičemž žalovaný ji zaplatil dne 19. 8. 2019. Žalovaný na splátkách uhradil celkově částku ve výši 76 407 Kč, kdy se však dostal se splácením do prodlení. Dále je z výpisu zřejmý rozpis dlužné jistiny a úroku, resp. úroku z prodlení. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 15. 7. 2021, včetně podacího archu, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru s tím, že má zaplatit celou dlužnou částku ve výši 283 398,49 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 8. 2021, včetně podacího archu ze dne 5. 9. 2018, vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 285 969,57 Kč vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo]. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů. 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud uzavřel, že dne [datum] byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena úvěrové smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný předmětný úvěr čerpal dne 30. 7. 2019 a byl tak povinen dle smluvních podmínek úvěr uhradit v předepsaných splátkách. Žalovaný se se splácením dostal do prodlení, ačkoliv se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je tak zřejmé, že žalovaný uhradil toliko částku 76 407 Kč a dostal se se splácením do prodlení. Žalobkyně proto v souladu s úvěrovými podmínkami poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni 15. 7. 2021. Vznikl jí tak nárok na úhradu dlužné jistiny, sjednaného úroku a dále poplatku za upomínky, náhrady nákladů spojených s uplatněným pohledávky a smluvní pokutu, které žalobkyně požadovala ve výši odpovídající i ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Soud přitom neshledal, že by požadované nároky odporovaly přechodným ustanovením tohoto zákona (zejména ustanovení § 168 ZoSÚ). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný úvěr včetně všech souvisejících plateb a poplatků, které byly mezi účastníky řízení sjednány, neuhradil ani po výzvě k plnění, je povinen uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně příslušenství, představované obchodním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostal žalovaný do prodlení. Žalobkyně pak požadované úroky částečně kapitalizovala a od data 16. 10. 2021 je požaduje do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 209,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 926 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 273 122,53 Kč, skládající se z částky 9 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 283,60 Kč ve výši 6 123,60 Kč.