4 C 348/2020-124 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 29.000Kč s příslušenstvím z následujících důvodů. Žalobkyně je státním zaměstnancem zařazeným k výkonu státní služby do [anonymizována tři slova] (dále jen [anonymizováno]). Dne 17.12.2019 vydala [jméno] [příjmení] rozhodnutí č.j. 05090 – [číslo] – [anonymizováno], jejímž rozhodla, že se žalobkyně podle § 62 odst. 1 zákona o státní službě ode dne následujícího po doručení tohoto rozhodnutí nejdříve však od 1.1.2020 zařazuje mimo výkon služby z organizačních důvodů. Toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 18.12.2019. Dne 10.2.2020 vydal náměstek ministra vnitra pro státní službu rozhodnutí [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizováno] – [rok], jímž bylo rozhodnutí [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizováno] na základě odvolání žalobkyně zrušeno pro nezákonnost. Toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 14.2.2020. Vydáním nezákonného rozhodnutí [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizováno] byla žalobkyni způsobena nemateriální újma a to v podobě psychické újmy na ztrátě zaměstnání, hrozícího rizika výpadku příjmu a ztráty možnosti obživy, možnosti vykonávat odpovídající zaměstnání, zamezení možnosti profesní realizace a ničím neopodstatněné diskreditace žalobkyně u podřízených a zejména v odborných kruzích. Tuto újmu vyčíslila žalobkyně na částku ve výši 500Kč denně za každý den trvání účinků zmíněného rozhodnutí tj. za 58 dní. Účinky nezákonného rozhodnutí č.j. 05790 – [číslo] – [anonymizováno] spočívající ve způsobování výše popsané újmy žalobkyně trvaly od jeho doručení žalobkyni do data doručení rozhodnutí [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizováno] – 2020, jímž bylo nezákonné rozhodnutí zrušeno. Žalobkyně uplatnila u [anonymizována tři slova] nárok na náhradu škody a zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podáním ze dne 24.2.2020. Rozhodnutím č.j. 05790 – [číslo] – [anonymizováno] ze dne 28.4.2020 [jméno] [příjmení] uplatněný nárok na náhradu škody a zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu zamítla. Žalobkyně uváděla, že v důsledku jednání žalovaného i Rady [anonymizováno], které se nevztahovalo pouze k nezákonně vydanému rozhodnutí, ale i k dalším úkonům žalovaného nebo Rady [anonymizováno], která byla diskriminační a šikanózní, byla žalobkyně v dlouhodobé pracovní neschopnosti způsobené dlouhodobým stresem. Žalovaný (skrze svůj příslušný orgán, kterým byla [jméno] [příjmení]) totiž na konci roku 2019 rozhodl o personálních změnách v [anonymizováno], jejichž jediným účelem bylo pomocí změny závazné systemizace se zbavit nepohodlných státních zaměstnanců. Žalobkyně byla v době, kdy jí bylo doručeno nezákonně vydané rozhodnutí o postavení mimo výkon služby, na pozici ředitelky sekce regulace a následkem jednání [anonymizováno] byla v permanentní obavě o svém dalším pracovním či služebním uplatnění způsobené ztrátou zaměstnání. Spolu s obavami ze ztráty zaměstnání žalovaný způsobil psychickou újmu žalobkyni rovněž tím, že jí hrozil výpadek příjmů a možnosti obživy stejně jako ztráta profesní realizace. Žalobkyně ze strany [anonymizováno] čelí také profesní diskreditaci, dehonestaci a degradaci, přičemž jiný důvod, než zájem vedení žalované se žalobkyně zbavit, neexistuje. [anonymizováno] následně s účinností od 15.4.2020 rozhodl ve věci zařazení žalobkyně na jiné služební místo a to na pozici referenta na odboru obnovitelných zdrojů energie, což dále prokazuje šikanózní jednání směrem k žalobkyni. Účinky nezákonného rozhodnutí spočívající ve způsobování výše popsané újmy žalobkyni trvaly od jeho doručení žalobkyně do data doručení rozhodnutí, jímž bylo napadené nezákonné rozhodnutí zrušeno tedy celkem 58 dnů. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznávala a to z následujících důvodů. Žalovaná předně namítala, že sice v případě žalobkyně došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, avšak po posouzení a zohlednění veškerých kritérií zde nejsou důvody pro poskytnutí peněžní satisfakce, když není zřejmé, jaká závažná újma měla žalobkyni vzniknout, přičemž konstatování nezákonnosti rozhodnutí [anonymizováno] odvolacím orgánem, doplatek platu a poskytnutou morální satisfakci ve formě omluvy považuje žalovaná za zcela dostačující. V této souvislosti odkazovala žalovaná na vyrozumění o vyřízení nároku ze dne 22.6.2022 [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizováno] – [rok], v němž žalovaná konstatovala, že rozhodnutí Rady [anonymizována tři slova] pod [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizováno] ze dne 17.12.2019, kterým byla žalobkyně zařazena mimo výkon služby z organizačních důvodů, bylo ze strany [anonymizováno] vydáno v rozporu s právními předpisy a za toto se žalobkyni omluvila. V daném případě tedy považovala žalovaná žalobkyni poskytnutou morální satisfakci ve formě konstatování porušení práva a omluvy za dostačující a navrhla žalobu zamítnout. 3. Mezi žalobkyní a žalovanou je nesporné, že: - dne 17.12.2019 vydala [jméno] [příjmení] rozhodnutí č.j. 05090 – [číslo] – [anonymizováno], jejímž rozhodla, že se žalobkyně podle § 62 odst. 1 zákona o státní službě ode dne následujícího po doručení tohoto rozhodnutí nejdříve však od 1.1.2020 zařazuje mimo výkon služby z organizačních důvodů a že toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 18.12.2019 (dále také nezákonné rozhodnutí) - dne 10.2.2020 vydal náměstek ministra vnitra pro státní službu rozhodnutí [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizováno] – [rok], jímž bylo rozhodnutí [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizováno] na základě odvolání žalobkyně zrušeno pro nezákonnost a že toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 14.2.2020 - žalobkyni bylo doručeno vyjádření žalované ze dne 22.6.2022 [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizována dvě slova] [rok], ve kterém žalovaná konstatuje, že rozhodnutím Rady [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo jednací] – [číslo] ze dne 17.12.2019, kterým byla žalobkyně zařazena mimo výkon služby z organizačních důvodů, bylo ze strany [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vydáno v rozporu s právními předpisy a za toto se jí omluvil. Mezi stranami je tedy nesporné, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost nadřízeným orgánem zrušeno. 4. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 5. Podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. 6. Podle ustanovení § 5 písm.a) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, které bylo vydáno v občanském soudním řízení, správním řízením, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. 7. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 8. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odst. 2 téhož ustanovení, byla-li škoda způsobená nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. 9. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na zda, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona rovněž přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 10. Mezi žalobkyní a žalovanou není sporu o tom, že odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je v dané věci dán a proto tato skutečnost nebyla předmětem dokazování. Nezbytným předpokladem pro vznik nároku na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí dle § 7 zákona č. 82/1998 Sb. je naplnění všech podmínek stanovených zákonem: 1) rozhodnutí orgánu státu zrušené či změněné pro nezákonnost, 2) vznik nemajetkové újmy, 3) přímá příčinná souvislost mezi zrušeným či změněným nezákonným rozhodnutím a tvrzenou nemajetkovou újmou. Existence všech těchto podmínek musí být bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném tj. na žalobkyni. 11. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v [anonymizována čtyři slova]) začala působit od 1.7.2019 nová [jméno], která začala na žalobkyni vyvíjet nátlak s cílem donutit žalobkyni k odchodu ze zaměstnání. Tento nátlak spočíval v tom, že si [jméno] nevážila prác