4 C 45/2019-143 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 4.620Kč s příslušenstvím z následujících důvodů. Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které žalovaný jako pronajímatel pronajal žalobci jako nájemci byt [číslo] o velikosti 1+kk (28 m2) nacházející se ve třetím patře budovy na adrese [adresa]. Na základě nájemní smlouvy poukázal v den podpisu smlouvy žalobce na účet žalovaného částku 16.500Kč, jakožto bezpečnostní zálohu respektive kauci. V průběhu nájemního vztahu byly mezi žalobcem a žalovaným rozepře, přičemž nájemní smlouva skončila dne [datum], kdy došlo k vrácení bytu. S ohledem na okolnosti si každý z účastníků připravil vlastní předávací protokol, který ale druhému účastníku nepodepsal a tyto protokoly si pouze navzájem předali. Jelikož nájem bytu skončil ke dni [datum], nezaplatil žalobce částečně nájem a zálohu na služby za leden 2019, nicméně ani žalovaný neprovedl vyúčtování záloh na služby a to až do doby podání žaloby. Nájem byl sjednán dne [datum] s tím, že nájemné bylo stanoveno jako měsíční ve výši 13.000Kč a taktéž zálohy na služby byly stanoveny jako měsíční ve výši 2.400Kč. Vzhledem k tomu, že smlouva nezohledňovala skutečnost, že nájem nezapočal prvého dne kalendářního měsíce, ale až 9. dne kalendářního měsíce, tak žalobci vznikl přeplatek na nájemném odpovídající právě devíti kalendářním dnům. Tento přeplatek žalobce vyčíslil tak, že celkovou měsíční částku za užívání bytu ve výši 15.400Kč vydělil 30 (počtem dní měsíce září), což představuje přeplatek denně v částce 513,33 Kč tj. za 9 kalendářních dnů částka 4.620Kč. Žalovaný vyzval žalobce k zaplacení dlužného nájemného a záloh na služby za měsíc leden 2019 ve výši 11.293Kč, kdy rozdíl oproti složené kauci je ve výši 5.207Kč a z této částky pak žalobce vycházel při zaslání předžalobní výzvy. Dle ujednání v nájemní smlouvě a to čl. 3 v posledním odstavci měl žalovaný kauci respektive její část poukázat žalobci nejpozději do jednoho měsíce po skončení nájemní smlouvy tedy nejpozději do 1.2.2019. Žalovaný však na výzvě žalobce k úhradě dlužné částky nijak nereagoval a proto je od 2.2.2019 v prodlení se zaplacením. 2. Žalovaný nejprve se žalobou nesouhlasil a namítal, že žalobce především nezaplatil nájem a zálohy na služby za poslední měsíc užívání bytu. V souladu s nájemní smlouvou vznikl tak žalovanému proti žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši 1412Kč a to v souladu s čl. VI odst. a) nájemní smlouvy, kdy za každý den prodlení vzniká žalovanému nárok na částku 56,50 Kč, kdy při 25ti dnech prodlení představuje dlužná smluvní pokuta částku 1412Kč. Dále žalovaný upozornil na to, že v souladu s nájemní smlouvou byl žalobce jako nájemce povinnen poslední měsíc užívání bytu poskytnout byt k prohlídkám pro budoucí potenciální zájemce, což žalobce rovněž neučinil a tím hrubě porušil nájemní smlouvu a vlastnické právo žalovaného, neboť kvůli tomu neměl možnost pronajmout byt ihned po ukončení nájemního vztahu se žalobcem a pronajmul jej dalšímu zájemci až v březnu 2019. V důsledku jednání žalobce tak žalovanému vznikla škoda ve formě ušlého zisku ve výši jednoho nájmu v částce 13.000Kč. Žalovaný souhlasil s tím, že nájem bytu byl ukončen ke dni [datum], kdy si od žalobce byt převzal a to za asistence příslušníků Policie ČR místního oddělení [část obce]. Při předání bytu však bylo shledáno jeho poškození a to především velký počet rozbitých dlaždic na podlaze a chybějící rozkládací gauč [název] [anonymizována dvě slova]. Navíc žalobce vyměnil zámek od vchodových dveří do pronajatého bytu a po celou dobu nájmu žalovaný neměl do bytu přístup. Žalobce žalovanému nikdy nenahlásil, že by v bytě chyběl nějaký kus nábytku, který byl uveden v předávacím protokolu při přebírání bytu do nájmu a to včetně rozkládacího gauče [název], který se v bytě fyzicky nacházel. Žalovanému tak vznikla celková škoda na rozkládacím gauči [název] ve výši 6.139Kč. Pokud jde o škodu způsobenou na podlaze, pak žalovaný požádal několik stavebních firem o cenovou nabídku opravy dlažby ve stejné cenové relaci materiálu, jako byl původní. Jelikož bylo zjištěno, že daný druh dlaždic se již nevyrábí a aby byl byt navrácen do původního stavu, je tedy zapotřebí vyměnit celou podlahu. Náklady spojené s výměnou dlažby dle žalovaného činí 50.695Kč. Z těchto důvodů uplatnil žalovaný vůči žalobci vzájemným návrhem částku 66.039Kč, přičemž žalovaný požadoval i zákonné úroky z prodlení z této částky ve výši 9,75% p.a. od 20.3.2019 do zaplacení. 3. Při jednání dne 25.8.2021 žalovaný nárok žalobce výslovně uznal, čímž došlo ve smyslu ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. k uznání nároku a proto soud, pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky 4.620Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 2.2.2019 do zaplacení, rozhodl rozsudkem pro uznání. Současně u jednání dne 25.8.2021 vzal žalovaný svůj vzájemný návrh co do rozsahu smluvní pokuty ve výši 1412Kč s příslušenstvím výslovně zpět a proto soud usnesením ze dne 25.8.2021 v rozsahu této částky řízení ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. 4. Předmětem řízení tak nadále zůstal pouze vzájemný návrh žalovaného v celkové částce 65.217Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 20.3.2019 do zaplacení. Tento vzájemný návrh žalovaného představoval požadavek na úhradu ušlého zisku ve výši 13.000Kč za nerealizovaný nájem za únor 2019, dále požadavek žalovaného na úhradu škody vzniklé ztrátou gauče [název] ve výši 6.139Kč a požadavek na úhradu škody, která vznikla na dlažbě v částce 50.695Kč. 5. Podle ust. 2910 z.č.89/2012 Sb. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle ust. § 2913 odst.1z.č.89/2012 Sb. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 6. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu s tím, že byla sjednána doba nájmu od [datum] do [datum]. V čl. III nájemní smlouvy byla sjednána výše nájemného 13.000Kč a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu ve výši 2.400Kč tj. celkem 15.400Kč měsíčně. 7. Prvním nárokem, který žalovaný po žalobci požadoval, bylo zaplacení částky 13.000 Kč, která měla představovat ušlý zisk z jednoho nájmu za únor 2019, kdy žalovaný tvrdil, že žalobce v rozporu se smlouvou neposkytl žalovanému součinnost a neumožnil prohlídky bytu poslední měsíc nájmu tj. v lednu 2019. V ustanovení čl. IV. písm. g) nájemní smlouvy je uvedeno, že:„ V období posledního měsíce trvání nájmu dle této smlouvy je pronajímatel oprávněn vstupovat do bytu za účelem jeho prohlídky či jeho ukázání novým zájemcům a to pouze po předchozí domluvě s nájemcem.“ Z uvedeného ustanovení nájemní smlouvy vyplývá, že má pronajímatel právo vstupovat do bytu za účelem prohlídky potenciálním zájemcům, avšak pouze po předchozí domluvě s nájemcem. Pokud k takové domluvě s nájemcem nedojde, neobsahuje uvedené ustanovení nájemní smlouvy žádnou sankci,kterou by nájemce bylo možné sankcionovat. Navíc z tvrzení žalovaného ani nevyplývá, že by žalobce aktivně prohlídkám bránil, pouze nedošlo k dohodě ohledně termínu prohlídek. Požadavek žalovaného na úhradu částky 13.000Kč je svou povahou škodní nárok, tudíž by žalovaný musel tvrdit a poté prokázat, že žalobce porušil nějakou svoji právní povinnost, ze které žalovanému vznikla škoda a že je mezi porušením právní povinnosti a škodou příčinná souvislost. Jelikož však žalobce z nájemní smlouvy žádnou povinnost zpřístupnit byt pro prohlídky potenciálním zájemcům neměl (smlouva odkazovala na dohodu účastníků) pak nelze ani dovodit žádné takové porušení neexistující povinnosti a tudíž zcela absentuje základní předpoklad pro vznik škody a odpovědnost žalobce. Z uvedeného důvodu proto soud nárok žalobce v tomto rozsahu zamítl. 8. Pokud jde o požadavek žalovaného na úhradu škody způsobené ztrátou gauče [název], pak i v tomto případě se jedná o škodní nárok, kdy bylo na žalovaném, aby prokázal, že součástí předmětu nájmu byl gauč [název] (že byl součástí vybavení bytu) a že v důsledku jednání žalobce došlo k jeho zničení či ztrátě a že mezi tímto jednáním a škodou je příčinná souvislost. Při uzavírání nájemní smlouvy strany vypracovaly protokol o předání a převzetí nemovitosti ze dne [datum], přičemž každý z účastníků soudu předložil svůj protokol (ze stejného data), opatřený oběma podpisy účastníků (podpisy strany nesporovaly). Protokol o předání a převzetí nemovitosti ze dne [datum] předložený žalobcem obsahoval soupis položek vybavení bytu, kdy položka- gauč [název] byla přeškrtnutá, zatímco v protokole předložené žalovaným tato položka přeškrtnutá nebyla. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že součástí bytu při jeho předávání nájemci byl gauč