8 C 236/2021-38 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 27 125 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], uzavřela se žalovaným ve dnech [datum] a [datum] smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (v případě první smlouvy), resp. ve výši 16 000 Kč (v případě druhé smlouvy), a to vždy v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na dané smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr podle smlouvy ze dne [datum] právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku 21 600 Kč, která představuje součet jistiny (12 000 Kč) a poplatku (9 600 Kč), skládajícího se z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 400 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,53 % ročně podle smluvních podmínek, odměny za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit vratnou částku v 60. týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 24. 1. 2019. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, pročež právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný uhradil před postoupením pohledávky na zápůjčce toliko celkem 15 127 Kč, přičemž po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Poslední platbu učinil žalovaný dne 18. 7. 2019. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 5 229 Kč, dlužného poplatku ve výši 1 494 Kč a příslušenství ve formě kapitalizovaného (obchodního) úroku ve výši 19,53 % ročně ode dne 25. 1. 2019 do dne postoupení pohledávky ([datum]) ve výši 876,55 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ode dne 1. 2. 2019 do dne postoupení pohledávky ([datum]) ve výši 427,69 Kč a dále z dlužné jistiny (5 229 Kč) úrok z prodlení i úrok smluvní ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do zaplacení. Žalovaný se dále zavázal poskytnutý úvěr podle smlouvy ze dne [datum] právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku 29 220 Kč, která představuje součet jistiny (16 000 Kč) a poplatku (12 820 Kč), skládajícího se z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 200 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,96 % ročně podle smluvních podmínek, odměny za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč, částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč a poplatek za pojištění ve výši 420 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit vratnou částku v 60. týdenních splátkách po 487 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 19. 5. 2019. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, pročež právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný uhradil před postoupením pohledávky na zápůjčce toliko celkem 8 818 Kč, přičemž po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Poslední platbu učinil žalovaný dne 18. 7. 2019. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 15 640,20 Kč, dlužného poplatku ve výši 4 761,80 Kč a příslušenství ve formě kapitalizovaného (obchodního) úroku ve výši 18,96 % ročně ode dne 20. 5. 2019 do dne postoupení pohledávky ([datum]) ve výši 1 598,01 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ode dne 27. 5. 2019 do dne postoupení pohledávky ([datum]) ve výši 792,11 Kč a dále z dlužné jistiny (15 640,20 Kč) úrok z prodlení i úrok smluvní ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do zaplacení. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Z karty zákazníka ze dne 30. 11. 2017 vyplývá, že žalovaný uvedl své měsíční příjmy ve výši 29 074 Kč a měsíční výdaje ve výši 20 000 Kč s tím, že je zaměstnán u spol. Capital Markets a pobírá dále důchod. Ze smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 12 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit včetně poplatku, činila částku 21 600 Kč, přičemž žalovaný se zavázal ji splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 360 Kč. První splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí celé finanční částky v hotovosti. Podle čl. 1 smluvních podmínek byla sjednána úroková sazba ve výši 32,15 % ročně. Podle čl. 5 smluvních podmínek pak v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné částky vzniká právní předchůdkyni žalobkyně práva požadovat zaplacení celé zbývající dlužné částky. Z karty zákazníka ze dne 25. 3. 2018 vyplývá, že žalovaný uvedl své měsíční příjmy ve výši 28 325 Kč a měsíční výdaje ve výši 20 000 Kč s tím, že je zaměstnán u spol. Capital Markets a pobírá dále důchod. Ze smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 16 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit včetně poplatku, činila částku 29 220 Kč, přičemž žalovaný se zavázal ji splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 487 Kč. První splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí celé finanční částky v hotovosti. Podle čl. 1 smluvních podmínek byla sjednána úroková sazba ve výši 32,15 % ročně. Podle čl. 5 smluvních podmínek pak v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné částky vzniká právní předchůdkyni žalobkyně práva požadovat zaplacení celé zbývající dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a přílohy k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným z titulu smluv ze dne [datum] a [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně informace o zpracování osobních údajů a podacího lístku ze dne 13. 12. 2019, vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 2. 2021, která byla podle podacího lístku žalovanému zaslána dne 23. 2. 2021, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v podané žalobě. 5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2390 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních