8 C 545/2020 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění podání ze dne 19. 5. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 5 000 Kč Smlouvou byl také sjednán poplatek za sjednání zápůjčky. Žalovaný měl zápůjčku spolu s poplatkem za sjednání zápůjčky vrátit do 21. 3. 2014, což neučinil, a proto žalobkyně vyzvala žalovaného nejen k zaplacení celé zápůjčky včetně poplatku za sjednání půjčky, ale i k zaplacení úroků z prodlení. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval. Dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Následně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] dohodu o narovnání, ve které se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 13 274 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, resp. poslední splátce ve výši 774 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný na základě žádosti uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o zápůjčce na částku 5 000 Kč, kterou se zavázal splatit spolu s poplatkem celkovou částkou ve výši 6 650 Kč do 21. 3. 2014. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí zápůjčky v hotovosti (žádost ze dne [datum] – formulář loan application; smlouva o zápůjčce ze dne [datum], včetně potvrzení o předání). Žalovanému bylo vyúčtováno splacení zápůjčky spolu s poplatkem ve výši 1 650 Kč do dne 21. 3. 2014 (faktura [číslo] ze dne [datum]). V případě prodlení s úhradou dlužné částky pak právní předchůdkyně měla podle čl. 9 úvěrových podmínek nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % týdně z celé částky, přičemž minimální částka pokuty činí 250 Kč týdně, příp. v takové výši, jež je v souladu se zákonem. Podle čl. 9 úvěrových podmínek mohla právní předchůdkyně žalobkyně odstoupit od smlouvy, pokud žalovaný bude v prodlení po dobu více než 30 dnů (standardní podmínky úvěrové smlouvy). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího archu). Žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovaným dohodu o narovnání, na základě které zanikl závazek ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], přičemž narovnáním vznikl nový závazek žalovaného, podle kterého byl povinen zaplatit žalobkyni částku 13 274 Kč v pravidelných splátkách po 500 Kč, počínaje dne 28. 11. 2018, s tím, že poslední splátka byla ve výši 774 Kč. V čl. I. bod 1. písm. c. dohody o narovnání si pak účastníci řízení ujednali, že pokud bude žalovaný v prodlení s úhradou kterékoliv splátky po dobu delší než 30 dnů, ztratí tím výhodu splátek a všechny nesplacené pohledávky se stanou splatnými 31. dnem prodlení (dohoda o narovnání ze dne [datum]). Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka ze dne 16. 6. 2019, včetně poštovního podacího archu). Stran závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na zjištění získaná z listinných důkazů. 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.) dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyně v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Závazek z citované smlouvy o zápůjčce ovšem zanikl, neboť žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] platně dohodu o narovnání podle § 1903 odst. 1 o. z. Touto dohodou žalovanému vznikl nový závazek, a to přímo vůči žalobkyni, ve výši 13 274 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě částky 13 274 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, první splatné dne 28. 11. 2018, a poslední ve výši 774 Kč pod podmínkou ztráty výhody splátek, pokud se dostane do prodlení s úhradou kterékoliv splátky po dobu delší než 30 dnů, čímž se zároveň stane celý dluh splatný 31. den prodlení. Žalovaný přitom ničeho neuhradil, proto se stal jeho závazek podle dohody o narovnání ve výši 13 274 Kč splatný ke dni 31. 12. 2018. Třicátý první den po splatnosti první splátky, tj. ode dne 28. 11. 2018, připadl na den 29. 12. 2018, což však byla sobota, proto nastala splatnost celého dluhu podle dohody o narovnání s ohledem na ustanovení § 607 o. z. dne 31. 12. 2018. Teprve poté, tj. následující den (1. 1. 2019) byl žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky podle dohody o narovnání. Soud proto zamítl požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z částky 13 274 Kč již ode dne 29. 11. 2018 (výrok I. tohoto rozsudku). 7. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, resp. podle podání ze dne 19. 5. 2020 stran nároku na úhradu částky 13 274 Kč, vyplývajícího z dohody o narovnání. Nárok žalobkyně vyplývá z platně uzavřené dohody o narovnání podle § 1903 o. z. Vzhledem k tomu rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octl se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni rovněž přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu ve smyslu dohody o narovnání, tj. od 1. 1. 2019, kdy úrok z prodlení byl ve výši 9,75 % ročně. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná co do jistiny a neúspěch se týkal toliko části příslušenství (části úroku z prodlení), tedy pouze v zanedbatelné části řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč, skládající se z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud stanovil tarifní hodnotu 5 000 Kč, neboť žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím a až následně nárokovala částku 13 274 Kč s příslušenstvím. Nicméně všechny úkony, za které byl žalobkyni přiznán nárok na náhradu nákladů řízení, však byly uskutečněny v době, kdy předmětem řízení byla částka 5 000 Kč. Po rozšíření předmětu řízení již žádné ú