10 C 397/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 21 619 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum] na jejímž základě žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 18 800Kč s možností postupného čerpání. Smluvní strany uzavřely smlouvu elektronicky. Žalovaná se mimo jiné identifikovala prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet žalobce. Z jejího bankovního účtu č. [bankovní účet] zřízeného a vedeného na jméno žalované. Úvěr byl žalované poskytnut dne 21.6.2021 v částce 16 800Kč a dne [datum] v částce 2 000 Kč. Žalovaná si volitelně sjednala službu klidné spaní za poplatek ve výši 550 Kč, službu„ Presto“ ve výši 330 Kč, informační SMS poplatek ve výši 145 Kč. Žalovaná si požádala o odklad splatnosti úvěru o 149 dní v souladu s čl. 2 Sazebníku, splatnost úvěru nastala 5.12.2021. Žalovaná dluží na jistině částku 18 800 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 1 959 Kč, za službu klidné spaní 550 Kč, na službu PRESTO 165 Kč, za informační servis SMS 145 Kč, za úrok z prodlení 1 431, 95 Kč a za účelně vynaložené náklady 1 505 Kč. Tím, že se žalovaná dostala do prodlení účtuje žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. 3. Účastníci souhlasili, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě, které se žalobce zavázal žalované poskytnout úvěrový limit 18 800 Kč jako bezúčelový úvěr s první tranší ve výši 2 000Kč, RPSN byla sjednána 2 115,69 % s datem splatnosti 9.7.2021 a jednorázová výše splátky 23 624 Kč. Žalovaná si sjednala službu klidné spaní za poplatek 110 Kč měsíčně, službu Presto za 165 Kč, informační službu 29 Kč měsíčně. Dále se žalovaná zavázala splatit vyčerpanou část úvěru za volitelné služby s poplatkem ve výši 304 Kč. Z Přehledu bankovní transakcí soud zjistil, že žalobce dne [datum] zaplatit na účet částku 2 000 Kč a dne 21.6.2021 částku 16 800 Kč. Z výpisu z posouzení úvěruschopnosti a identifikovaných příjmů soud zjistil, že výše ověřeného příjmu žalované byla 20 700 Kč, výše příjmu uvedeného žalovanou 24 000Kč, výdaje 15 000 Kč. Ze sazebníku soud zjistil, že ověřovací poplatek činí 1 Kč. U volitelných služeb prolongace o 7 dnů činí 5,13% z nesplacené jistiny, o 14 dní 10,27% z nesplacené jistiny a o 30 dní 22% nesplacené jistiny. Poplatek za možnost klidné spaní činí 110 Kč měsíčně. Expresní vyplacení úvěru je zpoplatněno částkou 165 Kč. Poplatek za informační SMS servis je zpoplatněn částkou 29 Kč měsíčně. Pro případ prodlení je žalobkyně oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením, a to paušálně 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Dále byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z jistiny až do úplného zaplacení. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že dopisem ze dne 25.8.2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalovaná ve smyslu § 2395 o. z. a násl. platně uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě čehož byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 18 800 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku včetně poplatku za sjednání úvěru ve výši 4 520 Kč a dalších poplatků ve výši 860 Kč (za službu klidné spaní, službu Presto, Informační SMS servis). Žalovaná se zavázala hradit na náklady spojené s uplatnění pohledávky částku ve výši 35 Kč denně, maximálně 490 Kč za měsíc, což činí za dobu od 6.12.2021 do 18.2.2022 částku 1 505 Kč. Soud přiznal i smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 21 619 Kč za dobu od 6.12.2021 do 5.3.2022 a úrok z prodlení v zákonné výši od 6.12.2021 do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 317 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 865 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 619 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh na zahájení řízení) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud má za to, že byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b a.t., když z úřední činnosti (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) je mu známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru užívaným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžitý nárok, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.