16 C 134/2023-58 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 7. 2014, která byla uzavřena mezi původním věřitelem, [právnická osoba] s.r.o., [IČO] a žalovaným coby dlužníkem. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta dne 4. 7. 2014 zápůjčka ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaný ani částečně nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2014 původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku na žalobkyni. Úroky z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené v předžalobní výzvě, tj. ode dne ode dne 5. 11. 2022. 2. K nařízenému jednání dne 1. 11. 2023 se žalobkyně, právní zástupce žalobkyně, ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svoji neúčast při jednání řádně písemně omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho trvalého pobytu podle výpisu z CEO dne 25. 9. 2023, k jednání se ovšem bez omluvy nedostavil. Soud tudíž v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. 3. Z předložených listin soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], coby věřitelem, a žalovaným, coby dlužníkem, byla dne 4. 7. 2014 uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 12 000 Kč (viz smlouva o půjčce [číslo] ze dne 4. 7. 2014). [příjmení] ve výši 12 000 Kč byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplacená v hotovosti dne 4. 7. 2014 (viz výdajový pokladní doklad č. [anonymizováno] ze dne 4. 7. 2014). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným vzniklou na základě smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2014 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., coby postupitelem, a žalobkyní, coby postupníkem (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2014, včetně přílohy [číslo] se specifikací postupovaných pohledávek). Předžalobní upomínkou ze dne 14. 10. 2022, která byla žalovanému odeslána téhož dne, byl žalovaný ze strany žalobkyně vyrozuměn o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] z původního věřitele, [právnická osoba] s.r.o., na žalobkyni a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 12 000 Kč do 4. 11. 2022 (viz předžalobní upomínka ze dne 14. 10. 2022, včetně dokladu o jejím odeslání). 4. Žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil, natož pak aby prokázal, že žalobkyni, případně její právní předchůdkyni částku, byť alespoň částečně, uhradil. Soud proto vycházel ze skutečnosti, že ze zapůjčené částky ve výši 12 000 Kč nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. 5. Jelikož byla smlouva o půjčce byla uzavřena a peněžní prostředky žalované poskytnuty dne 4. 7. 2014, je třeba věc posuzovat jako nárok ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.), podle které se zapůjčitel zavazuje přenechat vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. 8. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o půjčce, kdy ovšem ze zapůjčené částky k dnešnímu dni žalobkyni ani její právní předchůdkyni nezaplatil ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že pohledávka původního věřitele, [právnická osoba] s.r.o., za žalovaným ze smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobkyni, je žalovaný povinen zaplatit zápůjčku ve výši 12 000 Kč žalobkyni. Jelikož žalovaný nezaplatil předmětnou částku žalobkyni k její výzvě řádně a včas, ocitl se s její úhradou v prodlení a je tak povinen žalobkyni uhradit též požadované zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení, tj. ode dne 5. 11. 2022. Soud proto posoudil žalobou uplatněný nárok jako důvodný a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud má za to, že byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b a.t., neboť z úřední činnosti je mu známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru užívaným žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž žalobkyně uplatňuje nároky ze smluv o půjčce uzavíraných [právnická osoba] s.r.o. coby věřitelem, které byly na žalobkyni postoupeny a předmětem řízení je peněžitý nárok, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.