16 C 297/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 15 155 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] dne 20. 4. 2021 na jejímž základě žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr do výše 12 000 Kč s možností postupného čerpání. Smluvní strany uzavřely smlouvu elektronicky. Úvěr byl žalované poskytnut ve výši 12 000 Kč. Žalovaná si volitelně sjednala službu klidné spaní za poplatek ve výši 110 Kč, službu„ Presto“ ve výši 165 Kč. Splatnost úvěru nastala 20. 5. 2021. Žalovaná dluží na jistině částku 12 000 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 2 880 Kč, za službu klidné spaní 110 Kč, na službu [anonymizováno] 165 Kč, za úrok z prodlení 1 981,78 Kč a za účelně vynaložené náklady 4 025 Kč. Tím, že se žalovaná dostala do prodlení účtuje žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky za prvních 90 dnů prodlení. K výzvě soudu žalobce upřesnil, že na náhradě účelně vynaložených nákladů požaduje 2 205 Kč a na smluvní pokutě 1 080 Kč. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. 3. Soud nařídil k projednání věci jednání, ke kterému se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že dne 20. 4. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě, které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěrový limit 12 000 Kč jako bezúčelový úvěr, RPSN činila 1 269,72 %, datum splatnosti 20. 5. 2021 a jednorázová výše splátky 15 155 Kč. Žalovaná si sjednala službu klidné spaní za poplatek 110 Kč měsíčně a službu [anonymizováno] za 165 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 880 Kč. Z Přehledu bankovní transakcí soud zjistil, že žalobkyně dne 20. 4. 2021 zaslala na účet žalované částku 12 000 Kč. Z výpisu z posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že výše ověřeného příjmu žalované byla 19 933 Kč, výše příjmu uvedeného žalovanou 20 000Kč, výdaje 10 000 Kč. Ze sazebníku soud zjistil, že ověřovací poplatek činí 1 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 22 % z částky půjčené na 30 dnů. Poplatek za službu klidné spaní činí 110 Kč měsíčně. Expresní vyplacení úvěru je zpoplatněno částkou 165 Kč. Poplatek za informační SMS servis je zpoplatněn částkou 29 Kč měsíčně. Pro případ prodlení je žalobkyně oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením, a to paušálně 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Žalobkyně je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny až do úplného zaplacení. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby vyplývá, že dopisem ze dne 25. 8. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována tři slova] pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalovaná ve smyslu § 2395 o. z. a násl. platně uzavřela dne 20. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 12 000 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost k zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč včetně poplatku za sjednání úvěru ve výši 2 880 Kč a dalších poplatků ve výši 275 Kč (za službu klidné spaní, službu [anonymizováno]). Soud přiznal žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 12 000 Kč za dobu od 21. 5. 2021 do 18. 8. 2021 a úrok z prodlení v zákonné výši od 21. 5. 2021 do zaplacení. 7. Žalobkyně vzala žalobu co do částky 1 820 Kč a 283,95 Kč zpět, proto soud řízení v této části zastavil. 8. Žalobkyně požadovala na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky celkem 2 205 Kč. Žalovaná byla žalobkyní kontaktována v 63 dnech v období od května 2021 do září 2022, bylo jí odesláno 29 SMS, 33 e-mailů a bylo učiněno 8 telefonátů. Takové náklady však soud nepovažuje za účelně vynaložené, neboť žalobkyni již muselo být zřejmé, že se zaplacení dluhu nedomůže. Za účelné soud povazuje kontaktování žalované jednou měsíčně po dobu šesti měsíců po splatnosti dluhu, tedy od května do října 2021, což odpovídá částce 210 Kč (6 x 35 Kč). Proto soud žalobu co do částky 1 995 Kč zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 720,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 155 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a z částky 1 740 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (vyjádření ze dne 14. 6. 2023) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 240 Kč ve výši 680,40 Kč.