16 C 37/2023-48 — Obvodní soud pro Prahu 7

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na úhradu nákladů za odtah motorového vozidla [registrační značka], VIN: [VIN číslo] [bankovní účet], dne 7. 10. 2020 ve výši 2 500 Kč. Vozidlo bylo následně umístěno na odstavném parkovišti až do 21. 5. 2021, kdy bylo převzato Správcem komunikace k ekologické likvidaci. Náklady na střežení vozidla na parkovišti činí celkem 33 900 Kč (226 dnů x 150 Kč). Žalovaná neuhradila ničeho, přestože byla vyzvána předžalobní upomínkou. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o komplexním zajištění agendy Nucených odtahů ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je v této věci aktivně legitimována, neboť je Statutárním městem Ústí nad Labem zmocněna k zajišťování odstraňování silničních vozidel z místních komunikací ve vlastnictví zadavatele, a je také oprávněna k braní užitků vzniklých se zajištěním nuceného odtahu vozidel. Z Nařízení Statutárního města Ústí nad Labem č. 2/2010, kterým se stanovují maximální ceny za nucené odtahy vozidel, vyplývá, že cena za úplný odtah vozidla činí 2 500 Kč. Z usnesení č. 266/202 představenstva Dopravního podniku města Ústí nad Labem je zřejmé, že schválená cena parkovného činila 150 Kč. Z rozhodnutí a protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] vyplývá, že vozidlo zn. Mercedes VIN: [VIN číslo] [bankovní účet] bylo odtaženo na pokyn strážníka městské policie dne 7. 10. 2020 v 13:35 hod. na adrese [adresa], podle § 25 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 č.j. [číslo jednací], ze dne 28. 4. 2020, se podává, že vlastníkem předmětného vozidla je žalovaná. Z potvrzení o převzetí motorového vozidla – autovraku vyplývá, že dne 21. 5. 2021 bylo předmětné vozidlo převzato správcem komunikace z odstavného parkoviště. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu a upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky dopisem ze dne 22. 10. 2020. Právně soud posoudil skutkový stav takto: Podle § 1723 odst. 1 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen o.z.) vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“), rozhodne o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Soud má z předložených listin za prokázané, že skutkový stav se stal tak, jak jej popsala žalobkyně, tedy že dne 7. 10. 2020 došlo k odtahu motorového vozidla [registrační značka] žalované a jeho umístění na odtahovém parkovišti. Odpovědnost žalované za škodu je dána ustanovením § 1723 odst. 1 o.z. ve spojení s § 2910 o.z. a § 27 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích, kde je výslovně uvedeno, že vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Žalobkyně tak eviduje dluh u žalované ve výši 2 500 Kč za odtah vozidla a dluh za parkovné za období od 7. 10. 2020 do 21. 5. 2021 ve výši 33 900 Kč. Soud proto rozhodl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení z částky za odtah vozidla podle § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 698 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 456 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky včetně DPH ve výši 42 Kč.