17 C 1/2022-53 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalovaná se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 667 315 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná prostřednictvím [právnická osoba] v létě 2021 projevila zájem o IT služby v podobě [název] [anonymizována dvě slova] (realizace určité metody nebo myšlenky za účelem prokázání její proveditelnosti) platformy pro provoz kontejnerových aplikací. Žalobkyně jakožto partner [právnická osoba] vypracovala a jejím prostřednictvím doručila žalované svoji nabídku ze dne [datum] na vytvoření [název] [anonymizována dvě slova] v podobě vytvoření [název] [anonymizováno] v rámci Privátní infrastruktury MV ČR, s instalací Rancher Management Serveru, tj. s instalací management serveru pro veškeré případné další Kubernetes clustery. IT služby byly nabídnuty za cenu určenou sazbami 12 000 Kč za 1 člověkoden práce externího architekta řešení a 9 500 Kč bez DPH za 1 člověkoden externího technologického specialisty, s předpokládaným rozsahem maximálně 50 člověkodní s tím, že údaj o předpokládaném rozsahu člověkodní si v nabídce výslovně vyžádala žalovaná. Žalovaná s poskytnutím IT služeb žalobkyní v předmětné záležitosti souhlasila, když jednak zavázala žalobkyni mlčenlivostí a jednak poskytla žalobkyni součinnost nezbytnou k plnění IT služeb (např. udělením přístupu k IT infrastruktuře žalované). Žalobkyně následně služby skutečně poskytla, funkčnost daného řešení žalovanému předvedla (odprezentovala) a dodala k němu i průvodní dokumentaci. Žalovaná IT služby převzala na základě akceptačního protokolu ze dne [datum], včetně odsouhlasení rozsahu žalobkyní odvedení práce. Následně žalobkyně v souladu se svou nabídkou ze dne [datum] vystavila daňový doklad – fakturu č. [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 667 315 Kč se splatností do 26.5.2022. Žalovaná však v termínu splatnosti uvedenou částku nezaplatila ani zčásti. Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k zaplacení ze dne 27.5.2022, ta však úhradu odmítla s odkazem na materiální i formální neexistenci kontraktu jako podkladu pro předmětnou fakturaci s tím, že záměrem žalované bylo ověření funkcionalit jako bezplatné. V daném případě nedošlo k uzavření písemné smlouvy, nicméně k uzavření smlouvy došlo konkludentním jednání žalované tak, že se žalovaná zachovala dle obsahu nabídky ze dne [datum] – uzavřela s žalobkyní dohodu o mlčenlivosti, poskytla přístupy ke své infrastruktuře, poskytovala žalobkyni součinnost pro plnění a plnění od žalobkyně převzala. To vše, aniž by jedinkrát rozporovala nabídku ze dne [datum] či snad projevila svůj zájem realizovat plnění jako bezplatné. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by přesto soud měl za to, že k uzavření smlouvy nedošlo, nechť je nárok žalobkyně posouzen k režimu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě písemně vyjádřila, přičemž nárok uplatněný žalobou neuznala ani zčásti. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl smluvní ani mimosmluvní vztah. V době od srpna 2021 do dubna 2022 probíhala spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou ohledně možného IT řešení pro kontejnerizaci virtualizovaného hyperkonvergovaného infrastrukturního řešení univerzálního prostředí pro poskytování aplikací a služeb ([nízev]). Spolupráce byla založena tím, že na přelomu července srpna 2021 byl osloven pan [celé jméno svědka], projektový manažer odboru provozu informačních technologií a komunikací Ministerstva vnitra, a to panem [celé jméno svědka] ze [právnická osoba], [anonymizováno]., který pana [celé jméno svědka] přesvědčoval o výhodnosti využití prostředí kontejnerů v systémech ministerstva. Na základě tohoto proběhla prezentace možného řešení kontejnerizace na platformě [název], a to formou tzv. [název] [anonymizována dvě slova]. Tuto prezentaci vedl a inicioval pan [celé jméno svědka] ze [právnická osoba], kdy během prezentace byl představen pan [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne [datum] byla žalované panem [celé jméno svědka] za společnost žalobkyně zaslána nabídka projektovému manažerovi, panu [celé jméno svědka]. Tato nabídka však byla odmítnuta, a to z důvodu předpokládaného rozsahu práce a částky požadované žalobkyní, žalobkyně byla rovněž upozorněna na povinnost žalované uzavírat úplatné smlouvy ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb. V tomto smyslu byl i pan [celé jméno svědka] za společnost žalobkyně informován. Bohužel většina jednání byla vedena ústně a neexistují tedy přímé písemné důkazy. Tato jednání byla většinou vedena panem [celé jméno svědka], ředitelem odboru provozu informačních technologií a komunikací MV (dále jen„ [název] [anonymizováno]“), za přítomnosti projektového manažera pana [celé jméno svědka]. V případě pana [celé jméno svědka] se přitom nejedná o zaměstnance žalované, nýbrž o konzultanta Národní agentury pro komunikační a informační technologie, s.p. (dále jen„ [název]“), který ve věci ani není oprávněn žalovanou jakkoliv zavazovat. Jednání se účastnil také pan [celé jméno svědka] ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] realizuje celou řadu tzv. [název] [anonymizována dvě slova] (dále také jen„ [název]“), a to v zásadě vždy bezúplatně. Pro dodavatele i žalovanou coby zadavatele má výměna informací o potřebách žalované a o řešeních dostupných na trhu přidanou hodnotu kvůli které obchodní společnosti nabízí takovou formu spolupráce bez protiplnění. Aby bylo vůbec možné bavit se o konkrétnostech potenciální spolupráce, bylo nutné seznámit žalobkyni s důvěrnými informacemi týkajícími se informačních systémů žalované. Za tímto účelem byla uzavřena dohoda o mlčenlivosti ze dne [datum]. Žalovaná odmítá, že by její uzavření mělo představovat konkludentní akceptaci nabídky ze dne [datum]. V tomto smyslu odkazuje na bod čl. I. bod 1 dohody o mlčenlivosti, dle které účelem dohody je ochrana důvěrných informací, se kterými se smluvní stran seznámí v rámci jednání o budoucí spolupráci a následné případné spolupráci na základě uzavřené smlouvy o dílo, o spolupráci a poradenské nebo konzultační činnosti, v jejímž rámci bude žalobkyně poskytovat v oblasti ICT služby. Od té doby probíhala jednání (status reporty) nad postupem předmětného PoC, a to jak panem [celé jméno svědka] ze [právnická osoba] [anonymizováno], tak panem [příjmení] vstupujícím za žalobkyni. Dne 1.10.2021 v 11:36 hod. proběhlo podrobné shrnutí, co PoC poskytuje a co ve výsledku ještě chybí. Dne [datum] byly práce ukončeny bez jakéhokoliv zasmluvněného finančního plnění či plnění mimosmluvně dohodnutého. Vyhodnocení a potvrzení realizovaného PoC proběhlo dne [datum], v rámci toho došlo též k nasazení ukázkové aplikace v systému žalované. E-mailem ze dne 12.4.2022 byl pan [celé jméno svědka] panem [příjmení] požádán o potvrzení akceptačního protokolu. Protokol byl potvrzen dne [datum] projektovým manažerem panem [celé jméno svědka]. Toto potvrzení ovšem ze strany žalované nebylo vnímáno jako akceptace jakéhokoli plnění či přijetí nabídky, naopak to bylo vnímáno jako potvrzení rozsahu pracnosti vykonané na projektu. Následně však žalovaná obdržela předmětnou fakturu na úhradu částky, která je předmětem tohoto řízení a dále výzvu k zaplacení pohledávky. Žalovaná uvedla, že mezi ní a žalobkyní nedošlo k uzavření smlouvy, dále odkazuje na § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 340/2015 Sb. s tím, že smlouva, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv s tím, že není-li uveřejněna v registru ani do tří měsíců od jejího uzavření, je zrušena od počátku. V daném případě přitom nedošlo nejen k akceptaci nabídky, ale ani k uveřejnění smlouvy v registru smluv. Žalobkyně nemohla být v dobré víře, že došlo k uzavření smlouvy, resp. řádné akceptaci nabídky, když v této souvislosti žalovaná poukazuje na objednávku odborných služeb, kterou u žalobkyně učinila [název] a která byla zveřejněna postupem dle zákona č. 340/2015 Sb. Je tedy otázkou, z jakého důvodu žalobkyně netrvala na tomto postupu též v posuzovaném případě. Žalovaná se dále vyjadřovala k tomu, že nárok nelze posoudit ani v režimu bezdůvodného obohacení. 3. V rámci svých dalších vyjádření žalovaná dále odkazovala na čl. 7 nabídky, dle kterého měla fakturace probíhat na základě akceptace pravidelných měsíčních reportů. Žalovaná přitom obdržela pouze jeden souhrnný report v dubnu 2022 a neměla tedy důvod se domnívat, že by žalobkyně byla v nějakém omylu ohledně toho, co se poskytuje a za jaké případné protiplnění. 4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti a učinil následující závěry o skutkovém stavu věci. Z nabídky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně pro žalovanou zpracovala nabídku označenou jako„ Kontejnerová platforma MVČR“. V nabídce se uvádí, že žalovaná a jí podřízené organizace provozují širokou škálu informačních systémů, přičemž vyvstal problém, kde aplikace provozovat, žalovaná v současné době nedisponuje potřebnou platformou pro provoz softwarových kontejnerů a je tedy potřeba vystavět platformu pro provoz softwarových kontejnerů. Navrhuje