18 C 21/2023-41 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobou podanou u zdejšího soud se žalobkyně domáhala po žalované (po změně a částečném zpětvzetí žaloby co do částky 9 297 Kč s příslušenstvím) úhrady částky 6 297 Kč se zákonným úrokem z prodlení, což odůvodnila tím, že jako obchodní zástupkyně cestovní kanceláře [právnická osoba] (dále také jen„ cestovní kancelář“) uzavřela v zastoupení cestovní kanceláře s žalovanou dne [datum] smlouvu o zájezdu [číslo]. Mezi žalobkyní a žalovanou pak byl sjednán produkt„ Chytrá záloha“, tj. smlouva o zápůjčce podle které žalobkyně poskytla žalované na úhradu ceny zájezdu peněžní prostředky ve výši. 9 297 Kč, žalovaná uhradila doposud 3 000 Kč. Žalovaná od smlouvy o zájezdu odstoupila, ale zápůjčku neuhradila a neuhradila ani stornopoplatky cestovní kanceláři. Žalovaná dluh nesplnila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána. Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky neověřovala úvěruschopnost žalované. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci: 4. Žalobkyně a cestovní kancelář se dne 30. 4. 2014 dohodli, že žalovaná bude pro cestovní kancelář dlouhodobě nabízet a prodávat na území ČR za provizi a jménem cestovní kanceláře a na její účet zájezdy a služby cestovního ruchu (smlouva o obchodním zastoupení), přičemž žalobkyně byla cestovní kanceláří zmocněna k uzavírání smluv jménem a na účet cestovní kanceláře (plná moc jako příloha č. 4 ke smlouvě o obchodním zastoupení). 5. Žalobkyně takto jménem a na účet cestovní kanceláře uzavřela v jejím zastoupení dne [datum] s žalovanou smlouvu o zájezdu [číslo] jejímž předmětem byl autobusový zájezd pro dvě osoby do Drveniku v termínu 17. až 26. 7. 2020 za cenu 18 594 Kč, přičemž součástí smlouvy o zájezdu byly mj. obchodní podmínky cestovní kanceláře a žalobkyně. Mezi stranami byla sjednána splatnost zálohy 9 024 Kč k [datum] a doplatku 9 540 Kč k 7. 6. 2020. V rámci smlouvy o zájezdu byl s odkazem na obchodní podmínky žalobkyně zároveň sjednán produkt„ Chytrá záloha“. 6. Dle obchodních podmínek cestovní kanceláře činí stornopoplatek při zrušení zájezdu od 2. dne před odjezdem 100 % z ceny zájezdu. 7. Dle obchodních podmínek žalobkyně se při sjednání produktu„ Chytrá záloha“ sjednává mezi žalobkyní a žalovanou při uzavření cestovní smlouvy smlouva o zápůjčce, jíž žalobkyně zapůjčuje žalované částku rovnající se rozdílu mezi zálohou na cenu zájezdu dle smlouvy o zájezdu a částkou uvedenou v rozvrhu plateb dle platebních podmínek tohoto produktu, jíž žalovaná jako od žalobkyně přijímá a zavazuje se ji žalobkyni vrátit ve lhůtě do data uvedeného v platebních podmínkách, přičemž poskytnutou částku uhradí žalobkyně jako doplatek zálohy dle smlouvy o zájezdu ve prospěch cestovní kanceláře. 8. Dne 4. 2. 2020 uhradila žalobkyně cestovní kanceláři ve prospěch žalované 9 297 Kč (výpis čl. 30). 9. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované platební podmínky„ Chytré zálohy“, podle kterých měla žalovaná uhradit žalobkyni do [datum] částku 3 800 Kč, do 31. 3. 2020 částku 6 024 Kč a do 7. 6. 2020 částku 9 570 Kč, tj. celkem 19 394 Kč (cena zájezdu 18 594 Kč + pojištění 800 Kč) (e-mail čl. 27). 10. Žalobkyně učinila nesporným, že žalovaná na cenu zájezdu uhradila 3 000 Kč, stejně jako to, že před uzavřením smlouvy o produktu„ Chytrá záloha“ neprověřovala úvěruschopnost žalované. 11. Žalovaná od smlouvy o zájezdu odstoupila dne [datum] (stornofaktura). 12. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti pro posouzení a rozhodnutí ve věci významné. 13. Z provedeného dokazování se podává skutkový závěr, že žalobkyně uzavřela jménem a na účet cestovní kanceláře s žalovanou smlouvu o zájezdu, zároveň bylo mezi žalobkyní a žalovanou ujednáno, že část ceny zájezdu bude uhrazena za žalovanou žalobkyní, přičemž žalobkyně takto na cenu zájezdu uhradila ve prospěch žalobkyně 9 297 Kč, které žalovaná měla vrátit žalobkyni dle platebních podmínek, avšak uhradila toliko 3 000 Kč, načež den před odjezdem od smlouvy o zájezdu odstoupila, s čímž byl spojen stornopoplatek ve výši 100 % ceny zájezdu. 14. Pod výrokem ad I. soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby žalobkyní, přičemž souhlas žalované s částečným zastavením řízení předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. 15. Soud věc samu po právní stránce posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“) následovně: 16. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ (v jeho znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Vzhledem k výše uvedenému závěru o skutkovém stavu za použití shora citovaných ustanovení soud shledal za důvodný nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 297 Kč coby částky, která byla žalované žalobkyní poskytnuta (úhradou části ceny zájezdu ve výši 9 297 Kč žalobkyní ve prospěch žalované k rukám cestovní kanceláře), a kterou žalovaná doposud neuhradila. Tento nárok žalobkyně je však nutno posoudit v režimu vydání bezdůvodného obohacení. Smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem (produkt„ Chytrá záloha“) totiž nepochybně naplňuje shora uvedenou definici spotřebitelského úvěru, a nepochybně tak podléhá režimu dle ZSÚ. I kdyby byla žalobkyně oprávněným poskytovatelem spotřebitelského úvěru ve smyslu § 7 ZSÚ (přičemž sám nedostatek tohoto oprávnění by byl důvodem pro závěr, že je smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou absolutně neplatná), nesporně porušila zákonem danou povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované, jak stanoví § 86 ZSÚ, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce dle § 87 odst. 1 ZSÚ dle § 588 o. z. 21. S ohledem na shora popsané skutečnosti soud přiznal žalobkyni částku 6 297 Kč, a to podle ustanovení o. z. o bezdůvodném obohacení. Úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1968, § 1970 o. z, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) pak stanovil žalované k úhradě od 29. 1. 2023 coby dne následujícího po dni, kdy se do dispozice žalované dostala žaloba (27. 1. 2023 byla zásilka připravena k vyzvednutí). Co do zbývající části úroku z prodlení soud žalobu zamítl. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na to, že větší úspěch ve věci svědčí žalované (v případě žalobkyně je dán neúspěch i ohledně části předmětu řízení, ohledně kterého vzala žalobu zpět, neboť se tak nestalo pro chování žalované), jíž však v průběhu řízení žádné náklady nevznikly.