19 C 13/2023-15 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 10 792 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) má nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace. Způsobem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. zjistila, že vozidlo – nákladní automobil s hmotností do 3,5 t, [registrační značka], (dále jen„ vozidlo“) je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, že jako provozovatel/vlastník vozidla je zapsána žalovaná a že v období od 25. 12. 2020 do 25. 4. 2021 stran vozidla nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo 122 dní nepojištěno. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení příspěvku písemnou výzvou ze dne 16. 12. 2021, žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti ve výši celkem 10 492 Kč a na poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila, ač byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 25. 8. 2022. 2. Žalovaná zůstala nečinná a ve věci se nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť účastníci řízení dali svým postojem najevo, že s tímto postupem souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů (výpis z registru vozidel, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 12. 2021, včetně informace o zásilce, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 3. 2022, předžalobní upomínka ze dne 25. 8. 2022, včetně dokladu o odeslání) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla v období od 25. 12. 2020 do 25. 4. 2021 vlastníkem/provozovatelem vozidla, avšak neměla v tomto období stran vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku za každý den porušení této její povinnosti a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, zaplacení dlužné částky upomínala a žalovanou rovněž vyzvala k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání předžalobní upomínkou. Žalovaná ani přes opakované výzvy dluh neuhradila. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by i přes výzvy, byť alespoň částečně, příspěvek uhradila. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalobkyně je [název žalobkyně], které podle zákona č. 168/1999 Sb. náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 téhož zákona. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákona jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Žalovaná tuto povinnost porušila, neboť stran vozidla neměla v období od 25. 12. 2020 do 25. 4. 2021, tj. 122 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto jí vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uhradit za toto období žalobkyni příspěvek. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalované vznikla rovněž povinnost podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek jsou v souladu s § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. stanoveny vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalované tedy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 10 792 Kč (příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. činí 10 492 Kč a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč). 6. Jelikož žalovaná předmětnou částku žalobkyni nezaplatila, ač k tomu byla žalobkyní řádně vyzvána, soud žalované tuto povinnost uložil ve výroku tohoto rozsudku. S ohledem na to, že žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, uložil jí soud podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na jejich náhradu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů spojených se zastoupením advokátem, kterému náleží mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, tedy úkony podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), přičemž sazba za jeden úkon právní služby činí podle § 14b odst. 1 AT částku 300 Kč, 3 paušální částky po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše nákladů, které žalobkyni v tomto řízení vznikly, tedy činí 2 252 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.