19 C 94/2023 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení strany žalující žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo], na jejímž základě mu byla poskytnuta částka ve výši 2 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 6,44 % ročně, který byl později upraven na 4,97 % ročně. Žalovaný měl úvěr pravidelně splácet vždy k 15. dni v měsíci, což však ani přes četné upomínky nečinil. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Tato skutečnost byla žalovanému sdělena v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 3. 2023. Žalovaný dluží žalobkyni částku 612 087,67 Kč na jistině a 40 425,29 Kč na příslušenství. Žalobkyně však požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od 26. 5. 2023 do zaplacení. Žalovaný neuhradila ničeho, ačkoli byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl důvodu pochybovat. Z nich soud zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobkyně popsala v žalobě a mohl tak ve věci spolehlivě rozhodnout. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru byl zjištěn skutkový stav tak, jak je popsáno v odstavci 1 odůvodnění. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu předmětné smlouvy o úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 3. 2023 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni. Z výzvy k plnění ze dne 185. 5. 2023, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku, byť i z části zaplatil. 5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. 6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení tak, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se podařilo prokázat, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo platně podle § 2395 a násl. o. z. k uzavření výše specifikované smlouvy o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta předmětná částka. Žalovaný však dlužnou částku ve výši 652 512,96 Kč neuhradil, jak je specifikováno výše. V řízení přitom netvrdil, natož aby prokázal, že by úvěr splatil, popř. že by z dlužné částky uhradil alespoň část. Pohledávka za žalovaným pak byla platně postoupena žalobkyni podle § 1879 o. z., o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Protože žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octl se s placením dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru v prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 24 602 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 5 100 Kč za výzvu k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 AT a náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 16 200 Kč ve výši 3 402 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám advokáta jakožto zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.