8 C 83/2023-44 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 22 482,70 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 27. 5. 2014 Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaný byl účastníkem telekomunikační služby [anonymizováno] [číslo] přičemž v období od 8. 11. 2019 do 7. 3. 2020 mu byly žalobkyní poskytovány vedle telekomunikačních služeb i další doplňkové služby (mimo jiné i služby třetích stran), jež byly blíže specifikované v Ceníku a Všeobecných podmínkách, tvořících nedílnou součást smlouvy. Žalobce se zavával, že za poskytnuté služby bude žalobkyni řádně platit, a to na základě faktur vystavených žalobkyní. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost, když žalobkyni na základě vystavené faktury [číslo] neuhradil za období od 8. 11. 2019 do 7. 12. 2019 za poskytnuté doplňkové služby - služby třetích stran částku ve výši 7 034,70 Kč (částka byla z původní výše 10 566 Kč žalobkyní ponížena o 3 531 Kč), přičemž splatnost faktury nastala dne 30. 12. 2019. Žalovaný dále porušil svou smluvní povinnost, když žalobkyni na základě faktury [číslo] za období od 8. 1. 2020 do 7. 2. 2020 neuhradil doplňkové služby - služby třetích stran v celkové částce 5 275 Kč, přičemž splatnost faktury nastala dne 2. 3. 2020. Žalovaný dále v rozporu s uzavřenou smlouvou neuhradil žalobkyni na základě vystavené faktury [číslo] za obdobní od 8. 2. 2020 do 7. 3. 2020 doplňkové služby – služby třetích stran v celkové částce 10 173 Kč, přičemž splatnost faktury nastala dne 30. 3. 2020. Z důvodu porušení smluvních povinností byla žalovanému dne 29. 5. 2020 zaslána předžalobní upomínka spolu s výpovědí služeb, kterou byl žalovaný vyzván k uhrazení všech dlužných částek. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, byla mu dne 2. 11. 2020 zaslána další upomínka. Žalovaný však ani navzdory opakovaně zaslané upomínce žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se v průběhu řízení nijak nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť účastníci dali svým postojem najevo, že s tímto postupem souhlasí. 4. Z Účastnické smlouvy [číslo] ze dne 27. 5. 2014 ve spojení s Ceníkem základní a volitelných služeb a Všeobecnými obchodními podmínkami [anonymizováno] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalobcem byla uzavřena platně smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému telekomunikační a další doplňkové služby, a to oproti závazku žalovaného poskytnuté služby žalobkyni zaplatit, na základě jí vystavených faktur. 5. Z faktury [číslo] vystavené dne 8. 12. 2019 se podává, že žalovanému byly žalobkyní za období od 8. 11. 2019 do 7. 12. 2019 poskytnuty služby třetích stran záležející v platbách přes SMS - jízdenky, vstupenky, parkování (29 SMS) a platbách přes internet (34 ks) v celkové výši 10 566 Kč. Splatnost faktury nastala dne 30. 12. 2019. Z faktury [číslo] vystavené dne 8. 2. 2020 vyplývá, že žalovanému byly žalobkyní za období od 8. 11. 2019 do 7. 12. 2019 poskytnuty služby třetích stran záležející v platbách přes SMS - jízdenky, vstupenky, parkování (1 SMS) a platbách přes internet (11 ks) v celkové výši 5 275 Kč. Splatnost faktury nastala dne 2. 3. 2020. Z faktury [číslo] vystavené dne 8. 3. 2020 soud zjistil, že žalovanému byly žalobkyní za období od 8. 2. 2020 do 7. 3. 2020 poskytnuty služby třetích stran záležející v platbách přes SMS - jízdenky, vstupenky, parkování (12 SMS) a platbách přes internet (33 ks) v celkové výši 10 173 Kč. Splatnost faktury nastala dne 30. 3. 2020. Z dopisu označeném jako„ Zrušení poskytování služeb“ ze dne 29. 5. 2020 spolu s dodejkou a dále z upomínky ze dne 2. 11. 2020 se podává, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně upozorněn na nezaplacení dlužné částky, přičemž mu k jejímu uhrazení byla stanovena dodatečná lhůta. Současně byl poučen o tom, že pokud dlužnou částku v dodatečně stanovené lhůtě neuhradí, bude žalobkyně nucena ji vymáhat soudní cestou. 6. Na základě shora uvedeného lze ve věci učinit následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalobcem byla dne 27. 5. 2014 uzavřena smlouva o poskytování služeb elektrotechnických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno] a Ceník základních a volitelných služeb. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému telekomunikační a další doplňkové služby. Žalovaný se zavázal žalobkyni za poskytnuté služby zaplatit. Žalobkyně si za poskytnutí služeb třetích stran vyúčtovala fakturou [číslo] částku ve výši celkové výši 10 566 Kč splatnou dne 30. 12. 2019, dále fakturou [číslo] částku v celkové výši 5 275 Kč splatnou dne 2. 3. 2020 a fakturou [číslo] částku v celkové výši 10 173 Kč splatnou dne 30. 3. 2020. Žalovaným nebylo v průběhu řízení tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalobkyni na dlužné částce čehokoliv uhradil. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následujícím způsobem. Smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a žalobkyní dne 27. 5. 2014 hodnotí soud jako platně uzavřenou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), ve kterém jsou upraveny nezbytné náležitosti dané smlouvy. 8. Práva a povinnosti účastníků této smlouvy neupravené naposledy uvedeným zákonem se dále řídí obecnými ustanoveními o závazcích obsaženými v § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posouzeném s ohledem vyjmenovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl na základě platně uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací podle § 63 zákona o elektronických komunikacích povinen uhradit žalobkyni poskytnuté služby třetích stran. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, když žalobkyní vyúčtované služby třetích stran za období od 8. 11. 2019 do 7. 3. 2020 neuhradil řádně a včas. Z uvedeného důvodu se žalovaný ocitl v prodlení se splněním svého dluhu a žalobkyni tak vznikl dále nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 099 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 899 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.