15 C 17/2025-20 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobci domáhají zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s náklady řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobci uvedli že na základě ústní smlouvy ze dne , datum, poskytli žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději dne , datum, , což však neučinil. Žalovaný však ničeho neuhradil ačkoliv byl opakovaně upomínán.2. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byli mimo jiné účastníci vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalobci výslovně uvedli, že souhlasí, aby soud rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, proto má soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že účastníci souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:6. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá že dne , datum, žalobci zaslali žalovanému na jeho účet částku , částka, .7. Z emailové komunikace mezi účastníky soud zjistil, že dne , datum, žalobci upozornili žalovaného, že dosud částku , částka, dosud nevrátil, ačkoliv měl při telefonické komunikaci úhradu přislíbit. Žalobci jej vyzvali k úhradě v náhradním termínu do , datum, . Žalovaný na zprávu reagoval omluvami, kdy slíbil úhradu do , datum, . Dne , datum, pak žalovaného znovu vyzvali k úhradě dlužné částky , částka, , a to tak že , částka, uhradí do , datum, a , částka, do , datum, . Žalovaný následně dne , datum, znovu přislíbil úhradu dlužné částky. Naposledy dne , datum, byl žalovaný znovu upozorněn, že dosud ničeho neuhradil.8. Z emailu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději , datum, . Byl přitom upozorněn na možnost soudního vymáhání.9. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne , datum, , kdy byl vyzván k uhrazení do , datum, . Upomínka byla žalovanému téhož dne zaslána na jeho adresupobytu jak vyplývá z dokladu o odeslání.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobcům se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Žalovaný platně uzavřel s žalobci ústní smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. přičemž mu byla poskytnuta částka , částka, . Žalovaný svůj závazek ze smlouvy řádně a včas nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, ačkoliv byl opakovaně upomínán. Žalovaný přitom nijak nesporoval uzavření a poskytnutí zápůjčky, ani netvrdil, tím méně prokazoval, že by čehokoliv uhradil.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.