7 C 1/2024-132 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že s žalovaným , datum, uzavřel smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému zapůjčil 450 000 Kč. Smlouva jako taková byla uzavřena v restauraci hotelu , Anonymizováno, . Částka byla poskytnuta tak, že žalobce po uzavření smlouvy v hotelu tuto částku vybral či zaslal z účtu společnosti , právnická osoba, , kde byl žalobce jednatelem na pobočce , právnická osoba, ., a žalovanému týž den předal, nebo mu ji poslal na účet. O peníze žalovaný žádal, neboť chtěl podnikat v oblasti správy nemovitostí ve vlastnictví (přímém či nepřímém) , Anonymizováno, . Žalovaný měl částku vrátit do , datum, , ale nevrátil ničeho. Dne , datum, vrátil částku 150 000 Kč. Strany se následně písemně v listině ze dne , datum, dohodly, že žalovaný dlužnou částku 300 000 Kč uhradí do , datum, . Listinu žalobce považoval za uznání dluhu. Přes opakované výzvy žalovaný dluh neuhradil.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že podpisy na smlouvě o zápůjčce ze dne , datum, a listině ze dne , datum, nejsou jeho podpisy, listiny poprvé viděl až v rámci soudního jednání. V žalobě tvrzené prostředky od žalobce nikdy neobdržel. V rozhodné době neměl žádný důvod žádat zápůjčku. Žalovaný namítal, že závazek nemohl být ze strany žalovaného posouzen jako smlouva o zápůjčce. Ze strany žalobce nebyly tvrzeny ani žádné další rozhodné skutečnosti, jako například rozhodné právo s ohledem na státní příslušnost Ruská federace obou účastníků řízení. Listina ze dne , datum, nemohla být uznáním dluhu, neboť neobsahovala vůli žalovaného uznat konkrétní dluh co do důvodu a výše. I pokud by dluh existoval, byl promlčen. Znalecký posudek , jméno FO, považoval za nepřezkoumatelný, neboť neobsahoval přílohy. Závěry posudku měl za protichůdné, když na jedné straně byl avizován závěr v rovině střední pravděpodobnosti a v samotném závěru bylo uvedeno, že sporné podpisy byly pravděpodobně pravými podpisy. Posudek neobsahoval měření znaků podpisů (poměr výše, šířek, procentuální srovnání četnosti výskytu velikosti jednotlivých podpisů). Posudek se nijak nevěnoval vyhodnocení dílčích odlišností podpisů a neobsahoval ani vyhodnocení podobnosti podpisů. Posudek hodnotil dynamický tlak, aniž by bylo zřejmé, jakou metodou znalkyně tento hodnotila.3. Jelikož jsou žalobce i žalovaný státními příslušníky Ruské federace, zabýval se soud otázkou mezinárodní pravomoci a rozhodného práva. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť ke dni podání žaloby žalovaný pobýval a nadále pobývá na území České republiky, a nejedná se o věci, na které se vztahují ustanovení oddílu 3 až 7 citovaného nařízení, když Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhlášená vyhláškou č. 95/1983 Sb., pravomoc soudu a rozhodné právo v dané věci neupravuje. Rozhodné právo bylo určeno v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, kdy rozhodným právem je právo české.4. V listině označené jako „Zázavek“ ze dne , datum, včetně znění textu smlouvy sepsaného v ruském jazyce azbukou s tím, že české názvy jsou uvedeny česky latinkou (překladatelská doložka připojena , jméno FO, ) žalovaný prohlásil, že od žalobce převzal 450 000 Kč, které měl vrátit do , datum, .5. V listině označené jako „smlouva“ ze dne , datum, včetně originálu v ruském jazyce (překladatelská doložka připojena , jméno FO, ) účastníci uvedli, že se dohodli, že prostředky zapůjčené žalobcem žalovanému dne , datum, ve výši 450 000 Kč s lhůtou k vrácení , datum, byly k , datum, vráceny pouze ve výši 150 000 Kč. Zbývající část 300 000 Kč se žalovaný zavázal vrátit do , datum, .6. Předžalobní výzvou k uhrazení pohledávky ze dne , datum, byl žalovaný zástupcem žalobce vyzván k úhradě částky 300 000 Kč, když tuto do , datum, nevrátil. K výzvě byla připojena plná moc. Podle detailní informace k zásilkám a podací stvrzenky byla výzva zaslána na adresu žalovaného „, adresa, (na tuto adresu doručeno , datum, ), a , adresa, .7. Z odpovědi , právnická osoba, . (č. l. 36) vyplynulo, že z účtu společnosti , právnická osoba, nedošlo na pokladně pobočky v , adresa, , k žádnému výběru hotovosti ve výši , částka, . Podle odpovědi , právnická osoba, . (č. l. 116 – 117) však byla dne , datum, zaslána z účtu jmenované společnosti k pokynu žalobce částka , částka, s poznámkou „půjčka“ na účet č. , č. účtu, . Podle sdělení , právnická osoba, . (č. l. 119) byla částka , částka, na uvedený účet připsána , datum, . Majitelkou účtu byla paní , jméno FO, . Soudu je z jeho činnosti známo, že jmenovaná (též psáno jako , jméno FO, ) je matkou žalovaného (výpis z ISZR č. l. 9 – 10 spisu).8. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví zpracovaného , jméno FO, vyplývá, že podpisy žalovaného na listině „Zázavek“ ze dne , datum, , a listině „smlouva“ ze dne , datum, , jsou v rovině střední pravděpodobnosti pravými podpisy žalovaného. Na těchto závěrech znalkyně trvala i v rámci svého výslechu, ničeho na nich nezměnila.9. Po provedeném dokazování soud přistoupil k hodnocení jednotlivých důkazů, které hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti.10. Co se týče znaleckého posudku, měl soud o jeho závěrech pochybnosti, neboť posudek pracoval s odbornými pojmy, které nebyly vysvětleny, některá v něm obsažená tvrzení se zdála neúplná, nevysvětlená. V posudku bylo sice uvedeno, jak byly znalkyní zhodnoceny sporné podpisy žalovaného na listinách „Zázavek“ ze dne , datum, a „smlouva“ ze dne , datum, (podpis byl posouzen jako nacvičený, graficky velmi zjednodušený na úrovni parafy), a že srovnávací materiál byl z velké části vyhovující ke srovnání, avšak nebylo už uvedeno, jaká přesně část srovnávacího materiálu byla či nebyla ke srovnání vyhovující. Nebylo vysvětleno, co jsou obecné i zvláštní roviny zkoumání, jaké jsou znaky těchto rovin, které je třeba zkoumat a nebylo zcela jasné, jaké tyto znaky byly ve sporných a srovnávacích podpisech zjištěny. Znalkyně v posudku navíc uvedla, že došlo ke vzájemnému porovnání analýz sporných a srovnávacích podpisů; tyto analýzy v posudku absentovaly, a nebylo zjevné, v jakých všech podpisech a proč byly nalezeny shodné znaky vyjmenované na straně 3 posudku. V posudku nebyly vyobrazeny/využity veškeré srovnávací podpisy, které znalkyně v posudku označila jako srovnávací.11. Znalkyně však v rámci svého výslechu pochybnosti soudu o závěrech posudku zcela rozptýlila. Přesvědčivě zodpověděla velmi podrobné dotazy soudu a žalovaného, odpovědi byly adekvátní, přesvědčivé, náležitě vysvětlené. S veškerými námitkami proti posudku (ať již ze strany soudu tak ze strany žalovaného) se znalkyně vypořádala. Vysvětlila, že pracovala se všemi srovnávacími podpisy. Pokud by se některé podpisy absolutně vymykaly, bylo by v posudku uvedeno, že pro porovnání použity nebyly. To nebylo zjištěno, a aby posudek nebyl nepřehledný, použila pro ilustraci závěrů pouze některé ze srovnávacích podpisů. Znalkyně vysvětlila pojmy obecná a zvláštní rovina zkoumání, co všechno se v těchto rovinách zkoumá. Přesvědčivě vysvětlila jednotlivé grafické ukazatele obsažené v posudku na straně č. 4, týkající se porovnání shodných a odlišných znaků sporných podpisů a srovnávacích podpisů. Tyto byly obsaženy i ve srovnávacích podpisech, které nebyly uvedeny v posudku, aby nebyl nepřehledným. Přílohy posudek neobsahoval. Příloha by musela být originálem listiny předložené ke srovnání, což nebylo možné. Prostá kopie listin by přezkoumatelnosti posudku nepomohla. Znalkyně vysvětlila, co znamená, že sporné podpisy žalovaného jsou v rovině střední pravděpodobnosti jeho pravými podpisy, a proč v posudku v závěru výslovně uvedla pouze, že podpisy žalovaného jsou pravděpodobně pravými podpisy. Konkrétně, pokud na jedné straně pomyslné škály je závěr „je pravým podpisem“, na druhé straně „nejedná se o podpis pravý“ a uprostřed je „nelze určit“, jde o závěr učiněný v rozmezí pravděpodobnosti mezi „nelze určit“ a „je pravým podpisem“, kdy ještě pravděpodobnost pravosti podpisu lze odstupňovat na nízkou, střední a vysokou pravděpodobnost, a pokud v posudku uvedla pouze „jsou pravděpodobně pravými podpisy“ učinila závěr o střední pravděpodobnosti. Závěr by nezměnilo ani větší množství srovnávacího materiálu, neboť podpis žalovaného byl jednoduchý, a vliv by nemělo ani posuzování pravosti celé listiny „Zázavek“ ze dne , datum, . Význam by nemělo použití ani grafometrické metody (měření délky a výšky podpisu), neboť ve srovnávacím materiálu byly nalezeny podpisy se shodnými nebo