26 C 164/2020-84 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 4.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.500 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 %, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 278,88 Kč a s částkou 545 Kč s odůvodněním, že dne 20. 9. 2017 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím [anonymizováno] smlouvu o úvěru č. 170920-051405, na základě které poskytla [právnická osoba] [anonymizováno] žalované úvěr ve výši 4.500 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 21. 10. 2017 v jedné splátce. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 s účinností ke dni 6. 9. 2018 převedena na žalobce, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 21. 9. 2018. Žalobce požaduje jistinu ve výši 4.500 Kč, smluvní pokutu 545 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 278,88 a zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 7. 9. 2018 z jistiny ve výši 4.500 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nijak nevyjádřila, žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto soud v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k závěru, že žalobě není možné plně vyhovět, neboť tyto důkazy neprokazují uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky. Ustanovení § 562 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.) podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Smlouva o úvěru, ze které žalobce dovozuje svůj nárok, neobsahuje podpis žalované, pouze její předtištěné jméno, a ani z ostatních důkazů nelze dovodit uzavření smlouvy. V daném případě tak absentuje jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy a nelze spolehlivě určit, že žalobcem předložená úvěrová smlouva je skutečně projevem vůle žalované, neboť neobsahuje její podpis a osobu jednajícího tak nelze spolehlivě ztotožnit. Soud má však z předloženého výpisu z účtu za prokázané, že dne 20. 9. 2017 byla na číslo účtu [bankovní účet] zaslána částka 4.500 Kč. Dotazem na [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu byla žalovaná. S ohledem na shora uvedenou absenci smlouvy o úvěru byla tato částka poskytnuta žalované bez právního důvodu a představuje tak na její straně bezdůvodné obohacení, které je ve smyslu § 2991 a násl. o.z. povinna žalobci vydat. Proto soud uložil žalované zaplatit žalobci jakožto právnímu nástupci původního věřitele nesplacenou jistinu ve výši 4.500 Kč s příslušenstvím, tedy s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 278,88 Kč a s úrokem z prodlení z částky 4.500 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 9. 2018 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 4.778,88 Kč s přísl. z 5.323,88 Kč, uspěl tedy z 90 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (545 Kč, tedy z 10 %). Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč za soudní poplatek za žalobu, dále z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 26 C 173/2020) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkonu právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celkové náklady činí 1.489 Kč. Žalobce však uspěl z 90 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení z 80 % (90-10); 80 % z částky 1.489 Kč pak činí 1.191 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.