26 C 20/2020-62 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Podanou žalobou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 53.738,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 53.738,05 Kč od 27. 11. 2018 do zaplacení ve výši 9 % s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 17. 8. 2018 uzavřena dohoda o uznání dluhu, v níž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci 55.738,05 Kč a zavázala se jej uhradit v 28 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaná uhradila pouze částku 2.000 Kč a dostala se do prodlení s plněním splátek č.2 a č.3. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení zbývající dlužné částky, avšak neúspěšně. 2. Žalovaná v rámci vyjádření k žalobě nárok sporovala a zpochybnila pravost listiny označené jako„ uznání dluhu“, resp. pravost svého podpisu na této listině, i samotnou existenci svého dluhu vůči žalobci, namítala litispendenci, když Obvodní soud pro Prahu 5 řeší totožný nárok žalobce pod sp. zn. 10C 191/2019. 3. Na jednání konaném dne 3. 12. 2020 provedl soud tyto důkazy: Listina o zesplatnění dluhu, předžalobní upomínka, podací arch k datu 23. 4. 2019 o zaslání předžalobní upomínky, splátková dohoda, spis Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 10C 191/2019. 4. Na základě takto provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Ze Splátkové dohody plyne, že měla být uzavřena mezi žalobcem a žalovanou. Žalovaná se měla zavázat k úhradě svého dluhu ve výši 55.738,05 Kč z titulu smlouvy č. DFH172470 ve 28 splátkách po 2.000 Kč Dohoda je na první straně datována dnem 21. 8. 2018 s nečitelnou parafou, na druhé straně je u jména zástupce žalobce datována 17. 8. 2018, na straně klienta je rovněž nečitelně parafována a datována 17. 8. 2018 a 21. 8. 2018. Výše uvedený spis Obvodního soud pro Prahu 5 je veden mezi totožnými účastníky, předmět smlouvy je však odlišný. 6. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv. 7. Po právní stránce posoudil soud věc podle § 559 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 565 o.z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce nelze vyhovět. Žalobce opřel svůj nárok o splátkovou dohodu, která měla být uzavřena mezi ním a žalovanou. V souladu s § 565 o.z. každý, kdo se odvolává na soukromou listinu, nese důkazní břemeno ohledně prokázání její pravosti a správnosti. Za situace, kdy žalovaná popřela pravost svého podpisu na dohodě, bylo na žalobci, aby prokázal, že žalovaná předmětnou dohodu uzavřela a že podpis na této listině je její. 9. Podle § 101 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem a dbát pokynů soudu. Žalobce se tím, že se nedostavil k soudnímu jednání, připravil o možnost poučení ze strany soudu a o možnost reagovat na tomto jednání na tvrzení žalované, doplnit žalobu a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud proto uzavřel, že žalobce svůj nárok dostatečně neprokázal, když pravost podpisu žalované zůstala i po provedeném dokazování sporná, a žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. O nákladech řízení rozhodl soud za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované plnou náhradu nákladů řízení sestávající z odměny advokáta. Odměna za úkon byla stanovena dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (a.t.) na částku 3.260 Kč. Žalované náleží náhrada nákladů za 3 úkony (1. převzetí zastoupení, 2. vyjádření k žalobě, 3. účast na jednání dne 3. 12. 2020), tedy celkem 9.780 Kč. K této částce náleží paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony dle § 13 odst. 4 a.t. ve výši 300 Kč za úkon, tedy 900 Kč, a náhrada DPH v částce 2.243 Kč. Celkové náklady tak činí 12.923 Kč. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovanou, jíž byla přiznána náhrada nákladů, zastupoval advokát, bylo dle § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalobce je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalované. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.