26 C 254/2020-59 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 14. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % s odůvodněním, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla elektronicky prostřednictvím webové stránky [anonymizováno] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému dne 14. 12. 2018 poskytnut na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 5.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 13. 3. 2019. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 6. 2019. Žalobce se domáhá nesplacené jistiny úvěru ve výši 5.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.000 Kč, když vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k podané žalobě. Dále soud vyzval účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Proto soud v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k závěru, že žalobě není možné plně vyhovět, neboť tyto důkazy neprokazují uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky. Ustanovení § 562 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.) podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Smlouva o úvěru, ze které žalobce dovozuje svůj nárok, neobsahuje podpis žalovaného, pouze jeho předtištěné jméno, a ani z ostatních důkazů nelze dovodit uzavření smlouvy. V daném případě tak absentuje jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy a nelze spolehlivě určit, že žalobcem předložená úvěrová smlouva je skutečně projevem vůle žalovaného, neboť neobsahuje jeho podpis a osobu jednajícího tak nelze spolehlivě ztotožnit. Soud má však z předloženého výpisu z účtu za prokázané, že dne 27. 3. 2018 zaslal právní předchůdce žalobce na účet č. [bankovní účet] částku 5.000 Kč. K dotazu soudu [právnická osoba] sdělila, že vlastníkem tohoto účtu je žalovaný. S ohledem na shora uvedenou absenci smlouvy o úvěru byla částka 5.000 Kč poskytnuta žalovanému bez právního důvodu a představuje tak na jeho straně bezdůvodné obohacení, které je žalovaný ve smyslu § 2991 a násl. o.z. povinen žalobci vydat. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobci jakožto právnímu nástupci původního věřitele částku 5.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.000 Kč od 14. 3. 2019 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 5.000 Kč s přísl. ze 7.000 Kč, uspěl tedy ze 71 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (2.000 Kč, tedy z 29 %). Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč za soudní poplatek za žalobu, dále z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 26 C 213/2020) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkonu právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celkové náklady činí 1.489 Kč. Žalobce však uspěl ze 71 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení ze 42 % (71-29); 42 % z částky 1.489 Kč pak činí 625 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.