26 C 325/2017-420 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá stanovení povinností žalovanému, které jsou specifikovány ve výrocích I., II., spočívajících v oprávnění žalobce provést audit a kontrolu tak zvaných čistých tržeb, vyplývající ze smluvního vztahu mezi účastníky. 2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalobce s dceřinou společností [právnická osoba] (dále jen„ žalobce“), uzavřeli, jako provozovatelé [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] (dále jen„ letiště“), se žalovaným dne [datum] smlouvu o provozování a prodeji reklamy na letišti, ve spojení s dodatkem [číslo] (dále jen„ smlouva“). Předmětem smlouvy byla vzájemná smluvní spolupráce, v rámci které žalobce poskytl žalovanému výhradní právo k provozování reklamních činností v prostorách letiště dle podmínek stanovených smlouvou. 3. Žalovaný se zavázal platit žalobci sjednanou smluvní cenu, která byla určena ve smlouvě jako podíl na výnosech (tzv. čistých tržbách), nejméně však minimální zaručenou platbu. Smluvní odměna byla stanovena pro každý kalendářní rok po dobu trvání smlouvy. [obec] tržby, které jsou základem pro výpočet smluvní ceny, se určí jako rozdíl mezi celkovými tržbami žalovaného z prodeje reklamy na letišti a součtem vymezené skupiny nákladů žalovaného souvisejících výlučně s prodejem reklamy na letišti. Pro stanovení smluvní ceny je zásadní správný výpočet čistých tržeb, který provádí sám žalovaný, který jednostranně určuje, zda v účetnictví jednotlivé tržby označí jako tržby mimo letiště (které nejsou zahrnuty do čistých tržeb) nebo tržby na letišti (které jsou zahrnuty do čistých tržeb). Podle smlouvy je žalovaný současně povinen poskytnout žalobci nejpozději do 30 dnů od konce příslušného roku podrobné záznamy o čistých tržbách vyhotovené externím auditorem žalovaného, na základě kterých se určí, zda v daném roce podíl na výnosech převyšuje minimální zaručenou platbu. V případě, že tento podíl na výnosech převyšuje minimální zaručenou platbu, je žalobce oprávněn žalovanému fakturovat vzniklý rozdíl smluvní ceny k zaplacení. 4. Podle smlouvy si účastníci sjednali ve smlouvě oprávnění žalobce provést audit čistých tržeb se stanovením povinnosti žalovaného na základě předchozí písemné žádosti žalobce, ve stanovené lhůtě„ zajistit, aby veškeré údaje potřebné pro výpočet Čistých tržeb k auditu a kontrole ze strany žalobce byly k dispozici v [obec] v pracovní den mezi 8:00 a 18:00 hodinou“. Dále bylo sjednáno, že„ audit bude proveden auditorem v souladu s obecně uznávanými principy pro audit v České republice“. 5. Žalobce využil svého práva k provedení auditu čistých tržeb, a proto vyzval žalovaného o poskytnutí údajů pro tento audit za roky 2013 až 2015 písemně dne [datum], později doplněným dopisem ze dne [datum]. Ohledně auditu čistých tržeb za rok 2016 vyzval žalobce žalovaného písemně dne [datum]. Ohledně tohoto auditu za rok 2017 vyzval žalobce žalované písemně v roce 2018 ve dnech [číslo] a [číslo]. Žalobce zadal audit čistých tržeb společnosti [právnická osoba] (dále jen„ auditor PWC“) po předchozím výběrovém řízení. Žalobce vymezil minimální rozsah údajů (resp. podkladů) relevantních pro kontrolu a audit výpočtu čistých tržeb, které musejí být ze strany žalovaného poskytnuty, aby mohl být naplněn účel předmětného auditu a tento rozsah údajů žalobce žalovanému písemně sdělil, vše dle obsahu a účelu (čl. 12) smlouvy. 6. Žalovaný však odmítl uzavřít s auditorem PWC standardní dohodu o mlčenlivosti, a naopak předložil auditorovi PWC k podpisu dokument„ Opatření pro zachování důvěrnosti údajů“, který neumožňoval auditorovi PWC řádné provedení auditu čistých tržeb, neboť žalovaný nepředložil údaje potřebné pro audit čistých tržeb v rozsahu vyžádaném žalobcem. Následně pak žalovaný účelově (a bez opory ve smlouvě) uplatňoval omezení pro žalobce, respektive pro auditora PWC, které bránilo řádnému auditu čistých tržeb. 7. Žalobce tvrdil, že námitky žalovaného ohledně požadavku na zachování důvěrnosti a vůči osobě auditora jsou nedůvodné, neboť smlouva upravuje povinnost mlčenlivosti, kterou byl žalobce připraven dodržet při realizaci svého práva provést audit čistých tržeb. Žalobce zároveň zavázal k dodržení této povinnosti mlčenlivosti i auditora PWC. Nadto tento auditor byl připraven uzavřít s žalovaným standardní smlouvu o mlčenlivosti a přistoupit na omezující opatření žalovaného, při nichž bude zabráněno kopírování zpřístupněných podkladů a údajů. Žalovaný však nad rámec smlouvy požadoval uzavření speciální dohody o mlčenlivosti. Návrh této dohody o mlčenlivosti se natolik vymykal obvyklým standardům, že jej auditor PWC nemohl akceptovat. 8. Podle žalobce žalovaný neopodstatněně a účelově odpíral žalobci součinnost k naplnění smluvního práva žalobce na provedení auditu a kontroly čistých tržeb. Následně žalovaný účelově namítal, že auditor PWC není osobou způsobilou pro provedení auditu dle smlouvy, neboť se nejedná ani o statutárního auditora, ani o auditorskou společnost ve smyslu zákona o auditorech. 9. K rozsahu údajů potřebných pro audit čistých tržeb žalobce uvedl, že auditor PWC nemohl ověřit úplnost a správnost čistých tržeb, neboť žalovaný nepředložil podklady ke svým celkovým tržbám, tedy tržby mimo letiště, bez kterých auditor PWC nemohl ověřit úplnost výpočtu čistých tržeb. Žalobce tvrdil, že ve výkladu čl. 12 smlouvy musí být zohledněny základní smysl a účel institutu auditu čistých tržeb, kterým je kontrola nejen správnosti, ale i úplnosti výpočtu Čistých tržeb, s přihlédnutím k tomu, že správný a úplný výpočet je stěžejní pro správné určení smluvní odměny za poskytnutí exkluzivního práva pro žalovaného k reklamním činnostem na letišti. 10. I přes opakované výzvy a jednání žalovaný v rozporu se svou smluvní povinností dle čl. 12 Smlouvy neumožnil žalobci vykonat jeho právo dle čl. 12 Smlouvy v podobě provedení plnohodnotného auditu Čistých tržeb, a tudíž je žalovaný, i přes opakované výzvy žalobce, v prodlení se splněním své smluvní povinnosti dle čl. 12 Smlouvy. 11. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítal, že žalobce nárokuje povinnost žalovaného nad smluvní rámec. Předmětem sporu jsou dvě sporné otázky, a to: 1) kdo je oprávněn provést audit čistých tržeb a 2) v jakém rozsahu je žalovaný povinen poskytnout rozsah podkladů pro audit čistých tržeb. Učinil nesporným uzavření smlouvy mezi účastníky, dále doručení výzvy žalobce z [datum] ohledně podkladů k auditu čistých tržeb za období let 2013 až 2015 Tvrdil, že podklady pro audit čistých tržeb by měly být poskytnuty pouze auditorovi, nikoliv přímo žalobci, který není oprávněn provést tento audit. 12. Žalovaný uvedl, že žalobce se domáhal provedení auditu čistých tržeb ve větším rozsahu, než stanoví smlouva, neboť požadoval podklady k tržbám, které nepocházely z reklamních činností na letišti a neměly proto žádný vliv na výši čistých tržeb. Z důvodu ochrany obchodního tajemství a know-how nemohl žalovaný vyhovět požadavkům žalobce. Jedná se o neoprávněný požadavek žalobce. Žalovaný tvrdil, že se nebrání provedení auditu, ten však nebyl realizován pouze z důvodů na straně žalobce. Je připraven poskytnout pro tento audit přehled podkladů v systému [příjmení], který byl vytvořený pro potřebu žalovaného. Žalovaný eviduje veškeré své tržby vztahující se ke smlouvě zcela odděleně od svých tržeb na základě jiných smluvních vztahů. 13. Žalovaný namítal, že žalobce se domáhá provedení detailního forenzního auditu žalovaného, na což však nemá podle smlouvy žalobce právo, když audit čistých tržeb slouží výlučně ke kontrole výpočtu čistých tržeb, nikoliv ke kontrole obchodní a cenové politiky žalovaného. Namítal neplatnost článku 12 pro jeho neurčitost, když smlouva nestanoví podrobnosti o provádění auditu čistých tržeb, tedy ani o rozsahu podkladů, které by měl žalovaný poskytnout. Odkázal na Mezinárodní standard pro související služby ISRS 440, podle kterého by měly být dohodnuty podmínky auditu nejen mezi auditorem a objednatelem (žalobcem), avšak i s žalovaným, jehož údaje by měly být přezkoumávány. Tvrdil, že z obsahu [číslo] vyplývá, že audit čistých tržeb smí provést výlučně statutární auditor či auditorská společnost disponující příslušným oprávněním dle zákona o auditorech. Vyjadřoval se podrobně k auditorovi PWC, stanoveného žalobcem, který není oprávněn audit čistých tržeb provést. <i>Soud zjistil následující skutkový stav:</i> 14. Mezi účastníky je nesporné uzavření smlouvy. 15. Z obsahu smlouvy soud zjistil následující: 16. Podle čl. 12 smlouvy je žalovaný na základě předchozí písemné žádosti žalobce, nejdříve sedm dnů a nejpozději čtrnáct dnů ode dne obdržení takové žádosti, zajistit, aby veškeré údaje potřebné pro výpočet čistých tržeb k auditu a kontrole, ze strany žalobce, byly k dispozici v [obec], v pracovní den mezi 8:00 a 18:00 hodinou. Náklady spojené s auditem a kontrolou podle tohoto článku 12 nese žalobce, leda že audit odhalí, že kladný rozdíl mezi čistými tržbami vypočtenými žalovaným a písemně oznámenými žalobcem v roce doby trvání smlouvy a čistými tržbami, pro takový rok, vypočítanými žalobcem v rá