26 C 76/2020-54 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 25.396 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.290,81 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9 % s odůvodněním, že mezi účastníky byla elektronicky prostřednictvím stránek žalobce [anonymizováno] uzavřena dne 1. 6. 2018 smlouva o úvěru č. 333305, kterou účastníci sjednali poskytnutí úvěru v částce 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí nejpozději dne 29. 6. 2018 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 5.161 Kč. Žalobce poskytl žalované úvěr dne 1. 6. 2018 převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobci neuhradila, žalobci tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 15.000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5.161 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 11. 7. 2018 do zaplacení, který žalobce za období od 11. 7. 2018 do 24. 6. 2019 kapitalizoval na částku 1.290,81 Kč. Žalobce má dále dle smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15.000 Kč od 11. 7. 2018 do 24. 6. 2019 ve výši 5.235 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nijak nevyjádřila, žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto soud v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k závěru, že žalobě není možné plně vyhovět, neboť tyto důkazy neprokazují uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky. Ustanovení § 562 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.) podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Smlouva o úvěru, ze které žalobce dovozuje svůj nárok, neobsahuje podpis žalované, pouze její předtištěné jméno s uvedeném elektronického SMS kódu, a ani z ostatních důkazů nelze dovodit uzavření smlouvy. V daném případě tak absentuje jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy a nelze spolehlivě určit, že žalobcem předložená úvěrová smlouva je skutečně projevem vůle žalované, neboť neobsahuje její podpis a osobu jednajícího tak nelze spolehlivě ztotožnit. Soud má však z předloženého výpisu z účtu za prokázané, že dne 16. 1. 2018 zaslal žalobce na účet č. [bankovní účet] částku 15.000 Kč. S ohledem na shora uvedenou absenci smlouvy o úvěru byla částka 15.000 Kč poskytnuta žalované bez právního důvodu a představuje tak na její straně bezdůvodné obohacení, které je žalovaná ve smyslu § 2991 a násl. o.z. povinna žalobci vydat. Proto soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 15.000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.290,81 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 16.290,81 Kč s přísl. z 26.686,81 Kč, uspěl tedy z 61 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (10.396 Kč, tedy z 39 %). Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.016 Kč za soudní poplatek za žalobu, dále z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 24 C 242/2020) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 252 Kč. Celkové náklady činí 2.468 Kč. Žalobce však uspěl z 61 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení z 22 % (61-39); 22 % z částky 2.468 Kč pak činí 543 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.