13 C 126/2021-51 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 358 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [anonymizována dvě slova] [číslo] vozidla tovární značky Škoda, typ [jméno], [registrační značka], na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti, mimo jiné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl povinen řádně platit žalobkyni sjednané pojistné s četností placení pololetně. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 30. 8. 2020 a žalovaný se v ní mimo jiné zavázal platit vždy k prvnímu dni pojistného období, které bylo sjednáno na dobu 6 měsíců, zaplatit pojistné ve výši 3 106 Kč. Dne 30. 8. 2020 tedy započalo běžet pojistné období a tím žalovanému vznikla k tomuto dni povinnost zaplatit pojistné na pojistné období, což však žalovaný neučinil. Z důvodu nezaplacení pojistného tak došlo k zániku pojistné smlouvy. Žalovaný neuhradil na pojistném za toto pojistné období ničeho a žalobkyně byla z okolností donucena domáhat se zaplacení po žalovaném soudní cestou. Usnesením ze dne 12. 10. 2021, č. j. 13 C 126/2021-47, soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká mimo jiné dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 2782 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle odst. 2 výše citovaného ustanovení zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně skrze jednoho ze svých pojišťovacích zprostředkovatelů zastupující žalobkyni na základě plné moci, uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal platit žalobkyni pojistné. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením pojistného na pojistné období od 30. 8. 2020 do 30. 2. 2021, zaslala žalobkyně žalovanému dne 19. 10. 2020 upomínku k zaplacení dlužného pojistného, ve které žalovanému určila lhůtu k zaplacení dlužného pojistného nejpozději do 10. 12. 2020. Žalovaný ani v této lhůtě pojistné dobrovolně neuhradil, čímž pádem pojištění zaniklo dnem 11. 12. 2020. Žalovaná proto po žalovaném požaduje poměrnou část pojistného za období od 30. 8. 2020 do 11. 12. 2020, kterou je nucena vymáhat soudní cestou. Žalovaná má ze zákona právo na pojistné až do konce kalendářního měsíce, ve které pojištění zanikne, nicméně žalobkyně požaduje pouze jeho poměrnou část za skutečnou dobu trvání pojistného vztahu, tj. do 11. 12. 2020 včetně, přičemž tato poměrná část pojistného po přičtení poplatků za vyhotovení a odeslání dvou upomínek činí částku 2 358 Kč. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Z toho částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek za žalobu, dále odměnu advokátky dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů advokátky za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupkyně žalobkyně plátkyní DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení právní zástupkyni žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.