13 C 93/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 22. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla, na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti, mimo jiné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Usnesením ze dne 18. 8. 2021, č. j. 13 C 93/2021-37, soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání s tím, že pakliže se žalovaný v soudem stanovené lhůtě 7 dní k tomuto usnesení nikterak nevyjádří, soud bude mít za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu, zatímco žalovaný se k uvedenému usnesení nevyjádřil. Soud z tohoto důvodu rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, a proto vztah mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je vztahem s mezinárodním prvkem, soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento vztah účastníků řídí. Vztahy s mezinárodním prvkem podléhají režimu zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou pod č. 123/2002 Sb. m. s. (dále také jen„ mezinárodní smlouva“). Podle článku 48 mezinárodní smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli (odst. 1). Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku (odst. 2). Pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá (odst. 3). Forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek (odst. 4). Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek (odst. 5). Jelikož závazek vznikl na území České republiky, řídí se závazek podle článku 48 odst. 2 výše uvedené mezinárodní smlouvy českým právem. Pravomoc českých soudů k rozhodnutí této věci pak vyplývá z článku 48 odstavce 5 mezinárodní smlouvy, když žalovaný má na území České republiky své bydliště. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně prostřednictvím jednoho ze svých obchodních zástupců uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o komplexním pojištění vozidla [příjmení] [jméno] k vozidlu tovární značky Ford, typ Mondeo, [registrační značka], na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti, mimo jiné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl povinen řádně platit žalobkyni sjednané pojistné s četností placení čtvrtletně. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 17. 9. 2019 a žalovaný se v ní mimo jiné zavázal po dobu pojistného období, které bylo sjednáno na dobu neurčitou, pravidelně platit pojistné ve výši 1 872 Kč čtvrtletně. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 18. 9. 2019, a proto ho k danému žalovaná urgencí vyzvala. Pojistná smlouva z důvodu nezaplacení pojistného zanikla ke dni 8. 2. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění dne 16. 7. 2020 k zaplacení dlužného pojistného, ve které žalovanému určila k zaplacení lhůtu 15 dnů ode dne doručení. Žalovaný ani v této lhůtě pojistné dobrovolně neuhradil. Žalovaná proto po žalovaném požaduje poměrnou část pojistného za období od 18. 9. 2019 do 8. 2. 2020 včetně, kterou je nucena vymáhat soudní cestou, když tato poměrná část pojistného činí částku 2 959 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 odst. 1 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal hradit žalobkyni pravidelné čtvrtletní pojistné ve výši 1 872 Kč, přičemž žalobkyně se zavázala vykonávat pro žalovaného pojišťovací činnost. Žalovaný porušil svou povinnost, když žalobkyni neuhradil pojistné splatné ke dni 18. 9. 2019, pročež ho žalobkyně k tomuto vyzvala několika upomínkami, na které žalovaná nikterak nereagoval. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 1 089 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.