16 C 99/2021-58 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Podanou žalobou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla prostřednictvím internetu dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši [částka]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Na základě smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum] nabyla žalobkyně pohledávku za žalovaným. Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak neúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení (právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, kdy souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán). 4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] plyne, že společnost [právnická osoba] jako původní věřitel se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu až do výše [částka]. Úvěr byl poskytován na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Dlužná částka v konečné výši [částka] byla splatná nejpozději [datum]. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum] plyne, že pohledávka společnosti [právnická osoba] vzniklá za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy plyne, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. 5. Na základě skutkových zjištění z předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve konečné výši [částka] (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o.z.“). Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku zaplatil či závazek zanikl jinak. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], v odměně za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) a tři režijní paušály po [částka] a 21 % DPH, tj. [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř..