23 C 88/2018-130 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 14.6.2018 domáhala na žalované zaplacení částky 25.532 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 31.10.2017 došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], r.z. [anonymizováno]. Žalovaná stanovila pojistné plnění rozpočtem nákladů ve výši 19.994 Kč. Žalobkyně však požadovala na žalované též úhradu rozdílu mezi hodnotou vozidla před nehodou a po opravě. Dle znaleckého posudku činila hodnota vozidla před nehodou částku 461.700 Kč a po nehodě pak 438.400 Kč. Žalobkyně tedy požadovala částku 23.300 Kč, dále částku 2.000 Kč za vypracování znaleckého posudku a částku 232 Kč za jízdné. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Sdělila, že škodní událost eviduje, a že na pojistném plnění vyplatila částku 19.994 Kč. Dle jejího názoru výměnou demontovaných dílů, jejich lakováním nijak hodnotu vozidla nesnížilo. Navíc nebylo zasaženo do nosných částí karoserie. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi účastníky nebylo sporné, že dne 31.10.2017 došlo ke škodní události a že žalovaná vyplatila žalobkyni částku 19.994 Kč. Spor mezi účastníky tak byl o tom, zda-li opravou vozidla, došlo k poklesu jeho obvyklé ceny ve vztahu k ceně bezprostředně před nehodou. Žalobkyně spolu se žalobou přeložila znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který však neměl doložku dle ust. § 127a o.s.ř. a tedy soud k němu přihlížel jako k jakémukoli jinému listinnému důkazu. Nicméně znalec uvedl, že hodnota předmětného vozidla činila bezprostředně před nehodou částku 461.700 Kč a po opravě pak činila částku 438.400 Kč. Je však třeba podotknout, že znalecký posudek je velice kusý, není zřejmé, z čeho zjistil znalec stav vozidla před nehodou. Vůbec není zřejmé, jakým způsobem znalec dospěl k ceně bezprostředně před nehodou. S ohledem na nedostatky posudku předloženého žalobkyní proto soud zadal vypracování znaleckého posudku soudem ustanovenému znalci. Znalec [celé jméno znalce] pak v posudku uvedl, že cena vozidla bezprostředně před nehodou činila částku 352.000 Kč a po opravě pak tutéž částku. Dále pak uvedl, že fakt, že vozidlo bylo opraveno by se mohlo projevit ve chvíli jeho prodeje, kdy by k dispozici byla dvě naprosto shodná vozidla, když jedno by bylo po opravě a druhé bez jakékoli havárie. Pak by pravděpodobně vozidlo po opravě čekalo na svého kupce déle než vozidlo nepoškozené. Vliv na cenu by však nenastal. K těmto závěrům znalec soud podotýká, že pokud by se vozidlo po opravě prodávalo za situace, že by bylo k dispozici stejné vozidlo nepoškozené déle, pak by mohla nastat situace, že by prodávající přistoupil k úpravě ceny. I když tedy není možno dle znalce [celé jméno znalce] tuto skutečnost nějakým způsobem ohodnotit, má soud za to, že tato skutečnost se musí případně na ceně projevit, když přistoupil k úvaze, že fakt pozdějšího prodeje vozidla po opravě se může projevit na ceně ve výši max. 5%. Při ceně vozidla 352.000 Kč včetně DPH, činí 5% částku 17.600 Kč, což bez DPH činí částku 13.904 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal částku tuto částku za znehodnocení vozidla. Žalobkyně však ještě požadovala částku 2.000 Kč za vypracování znaleckého posudku, když předložila paragon ze 14.1.2018 právě na částku 2.000 Kč. Paragon přitom vystavil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud tedy i tuto částku považoval za prokázanou. Pokud však jde o částku 232 Kč, její vynaložení žalobkyní nebylo nijak prokázáno. Podle ust. § 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb. poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 příslušného pojistitele nebo u kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii ČR podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. Podle odst. 2 téhož ustanovení plnění pojistitele je splatné do 15-ti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zajištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o povinnosti poskytnout pojistné plnění. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že poškozený má nárok na pojistné plnění, přičemž pojišťovna je povinna hradit veškeré náklady, které mu v souvislosti s nehodou vznikly a které byly vynaloženy nutně a účelně. Dále soud vycházel z ust. § 2951 zák.č. 89/2012 Sb. (dále v textu jen obč. zák.) se škoda nahrazuje uvedením po předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle ust. § 2952 obč. zák hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že nárok žalobkyně byl co do základu oprávněný. Lze totiž žalobkyni přisvědčit, že škodou je i snížení hodnoty vozidla po opravě. Přitom v řízení bylo prokázáno, znehodnocení vozidla ve výši 13.904 Kč. Stejně tak je třeba nahradit i náklady spojené s uplatněním nároku, které jsou tvořeny úhradou znaleckého posudku ve výši 2.000 Kč. Protože žalobkyni byla přiznána za znehodnocení vozidla částka 13.904 Kč, musel soud, pokud jde o znehodnocení vozidla žalobu co do částky 5.353,45 Kč. Dále pak soud žalobu zamítl co do částky 232 Kč, neboť tato částka zůstala v řízení zcela neprokázána. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 15.5.2018. Přitom žalovaná dopisem ze dne 27.11.2017 oznámila žalobkyni výši pojistného plnění a uplynutím 15 dní od tohoto sdělení se žalovaná dostala do prodlení. Protože je však soud vázán návrh účastníků a nemůže je překročit, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení od 15.5.2018. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná co do 74% a má tedy nárok na úhradu 48% nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 1.165 Kč, dva úkony právní pomoci po 2.140 Kč, sedm úkonů právní pomoci po 2.060 Kč, jeden úkon právní pomoci po 1.070 Kč, deset režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH (4.782 Kč Celkem tak náklady činí 28.717 Kč, z nichž 48% činí částku 13.784,16 Kč. O povinnosti uhradit náklady řízní právnímu zástupci žalobkyně soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 o.s.ř., když vyšel z toho, že žalobkyně byla úspěšná, co do 74% a žalované úspěch pak činil 26% Náklady sestávají ze znalečného za znalecký posudek ve výši 8.168 Kč a za účast znalce u ústního jednání ve výši 1.089 Kč. Žalobkyni tak stíhá uhradit 26% těchto nákladů, což činí částku 2.406,82 Kč. Od ní je však třeba odečíst zálohu ve výši 2.000 Kč Náklady státu pak u žalobkyně tvoří částku 406.82 Kč Náklady v případě žalované jsou ve výši 74%, což činí částku 6.850,18 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.