26 C 130/2021-60 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 4.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.900 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 %, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 770,53 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.531 Kč s odůvodněním, že dne 1. 8. 2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 4.900 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 931 Kč, celkem se tak žalovaný zavázal uhradit 5.831 Kč. Celková dlužná částka byla splatná dne 15. 8. 2016, a to v jediné splátce. Žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 s účinností ke dni 6. 9. 2018 převedena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 21. 9. 2018. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny 4.900 Kč, úroku 931 Kč, administrativního poplatku za odeslání upomínek ve výši 1.600 Kč (1. upomínka 850 Kč, následující upomínky po 250 Kč) a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 770,53 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil, žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto soud v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k závěru, že žalobě není možné plně vyhovět, neboť tyto důkazy neprokazují uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky. Ustanovení § 562 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.) podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Smlouva o úvěru, ze které žalobce dovozuje svůj nárok, neobsahuje podpis žalovaného, pouze jeho předtištěné jméno, a ani z ostatních důkazů nelze dovodit uzavření smlouvy. V daném případě tak absentuje jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy a nelze spolehlivě určit, že žalobcem předložená úvěrová smlouva je skutečně projevem vůle žalovaného, neboť neobsahuje jeho podpis a osobu jednajícího tak nelze spolehlivě ztotožnit. Soud má však z předloženého výpisu z účtu za prokázané, že dne 1. 8. 2016 byla na číslo účtu [bankovní účet] zaslána částka 4.900 Kč [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu byl k tomuto dni žalovaný. S ohledem na shora uvedenou absenci smlouvy o úvěru byla tato částka poskytnuta žalovanému bez právního důvodu a představuje tak na jeho straně bezdůvodné obohacení, které je ve smyslu § 2991 a násl. o.z. povinen žalobci vydat. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobci jakožto právnímu nástupci původního věřitele nesplacenou jistinu ve výši 4.900 Kč s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 7. 9. 2018 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 4.900 Kč s přísl. z 8.201,53 Kč, uspěl tedy z 60 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (3.301,53 Kč, tedy ze 40 %). Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč za soudní poplatek za žalobu, dále z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 26 C 164/2021) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkonu právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celkové náklady činí 1.489 Kč. Žalobce však uspěl z 60 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení z 20 % (60-40); 20 % z částky 1.489 Kč pak činí 298 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.