26 C 195/2021-61 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 8 785 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 785 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 178,03 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč a s částkou 4 387 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 25. 1. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve znění smlouvy téhož čísla ze dne 22. 2. 2019, na základě které byl žalované poskytnut úvěr 14 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala žalobci vrátit částku 16 985 Kč spolu s příslušenstvím do 26. 3. 2019. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 převedena na žalobce, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 8. 9. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 13 322 Kč a skládala se z jistiny ve výši 8 785 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 387 Kč a paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (50 Kč za upomínku). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nijak nevyjádřila, žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto soud v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k závěru, že žalobě není možné plně vyhovět, neboť tyto důkazy neprokazují uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky. Ustanovení § 562 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.) podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Smlouva o úvěru, ze které žalobce dovozuje svůj nárok, neobsahuje podpis žalované, pouze její předtištěné jméno, a ani z ostatních důkazů nelze dovodit uzavření smlouvy. V daném případě tak absentuje jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy a nelze spolehlivě určit, že žalobcem předložená úvěrová smlouva je skutečně projevem vůle žalované, neboť neobsahuje její podpis a osobu jednajícího tak nelze spolehlivě ztotožnit. Soud má však z předloženého výpisu z účtu za prokázané, že dne 30. 1. 2019 byla na číslo účtu [bankovní účet] zaslána částka 3 000 Kč a dne 25. 1. 2019 částka 11 000 Kč [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu byla žalovaná. S ohledem na shora uvedenou absenci smlouvy o úvěru byly tyto částky poskytnuta žalované bez právního důvodu a představují tak na její straně bezdůvodné obohacení, které je ve smyslu § 2991 a násl. o.z. povinna žalobci vydat. Proto soud uložil žalované zaplatit žalobci jakožto právnímu nástupci původního věřitele nesplacenou jistinu ve výši 8 785 Kč s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 29. 8. 2020 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 8 785 Kč s přísl. z 14 500,03 Kč, uspěl tedy z 61 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (5 715,03 Kč, tedy z 39 %). Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč za soudní poplatek za žalobu, dále z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 9 C 218/2021) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 900 Kč za 3 úkonu právní služby po 300 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 252 Kč. Celkové náklady činí 2 252 Kč. Žalobce však uspěl z 61 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení z 22 % (61-39); 22 % z částky 2 252 Kč pak činí 495 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.