26 C 235/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 30 143 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 2. 9. 2020 do zaplacení a částky 1 200 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 14. 10. 2014 uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, ve které se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného zařízení na adrese [adresa]. Žalobce vyúčtoval žalovanému dodanou elektřinu za období od 10. 8. 2019 do 14. 7. 2020 fakturou [číslo] ze dne 16. 7. 2020 splatnou dne 3. 8. 2020 znějící na částku 54 108 Kč a fakturou [číslo] ze dne: 12. 8. 2020 se splatností ke dni 31. 8. 2020 znějící na částku minus 7 885 Kč. Celková částka činí 46 223 Kč, žalovaný uhradil 16 080 Kč, zbývá proto uhradit 30 143 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení této částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil, žalobce v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14. 10. 2014 plyne, že se žalobce zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa]. Z opravné faktury plyne, že žalobce vyúčtoval žalovanému částku 30 143 Kč, která žalovanému zbývala uhradit na základě faktury [číslo] přičemž splatnost této částky byla stanovena na 31. 8. 2020. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 26. 2. 2021 plyne, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 30 143 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 28 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve spojení s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný nesplnil povinnost plynoucí ze zákona a ze smlouvy, neboť neuhradil vyúčtovanou cenu na odebranou elektřinu, když nic takového netvrdil ani neprokazoval. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 406 Kč. Z toho částku 1 206 Kč za soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále paušální náhradu dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. sp. zn. 25 C 224/2021) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru, předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Soud určil tuto paušální náhradu na částku 200 Kč za 2 úkony dle § 1 odst. 3 vyhl. po 100 Kč (1. podání žaloby, 2. jednoduchá výzva k plnění). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v případě obou výroků podle § 160 odst. 1 o. s. ř.