26 C 285/2020-43 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 4.150 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.150 Kč od 12. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby vlastník/provozovatel, neměla ode dne 29. 6. 2019 do dne 16. 10. 2019 k vozidlu v rozporu se zákonem sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 110 dní. Žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 11. 1. 2020. Žalobce požaduje částku 4.150 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou 35 Kč vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (což činí 3.850 Kč), a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval žalovanou, aby se k žalobě vyjádřila. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nijak nevyjádřila, žalobce v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Podáním doručeným soudu dne 14. 1. 2021 vzal žalobu v částce 4.150 Kč s odůvodněním, že žalovaná ji po podání žaloby, dne 8. 1. 2021, uhradila. Žalobce se tedy nadále domáhá kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 12. 1. 2020 do 8. 1. 2021 ve výši 411,62 Kč a náhrady nákladů řízení. Podle § 96 odst. 1, 2 věta prvá o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na skutečnost, že žalobce vzal svoji žalobu částečně zpět, soud řízení částečně zastavil. Ohledně zbývající části žalovaného nároku soud na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil následující skutkový stav: Z výzvy k úhradě ze dne 27. 11. 2019 plyne, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], neboť jí vlastněné a provozované vozidlo reg.zn. [anonymizováno] nebylo v období ode dne 29. 6. 2019 do dne 16. 10. 2019, tedy po dobu 110 dní, pojištěno. Za to žalobce účtoval částku 4.150 Kč sestávající ze 110 denních sazeb ve výši 35 Kč a nákladů ve výši 300 Kč. Upomínkami ze dne 30. 1. 2020 a 12. 3. 2020 vyzval žalobce opětovně žalovaného k úhradě dlužné částky. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2020 Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. K vozidlu, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná, nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti (tzv. povinné ručení) a žalovaný je tak dle § 4 odst. 1 uvedeného zákona povinen zaplatit žalobci příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost mít sjednáno pojištění, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaná rovněž povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. S ohledem na to, že žalovaná již dlužný příspěvek uhradila, uložil jí soud povinnost uhradit pouze úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalované uložil zaplatit v žalobcem požadovaném kapitalizované výši. Žalobce byl ve sporu úspěšný, přičemž řízení bylo částečně zastaveno pro chování žalované, která dlužnou jistinu uhradila až po podání žaloby, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč. Z toho částku 400 Kč za soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. sp. zn. 26 C 9/2021) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru, předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Soud určil tuto odměnu na částku 600 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. jednoduchá výzva k plnění). Soud dále přiznal náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.