26 C 55/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 32.452,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6.756,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11.544,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 19.562,95 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem 15 % ročně z částky 18.006,56 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne 11. 6. 2015 k uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 1.925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8.000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.447 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5.000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 36.372 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2.598 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradil 3.919,51 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 18.006,56 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1.556,39 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4.461,15 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.290,60 Kč, na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 7.137,80 Kč, zaplacení úroku vyčísleného od 12. 8. 2016 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 11.544,67 Kč a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 6.756,85 Kč, úroků z úvěru ve výši 15 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 18.006,56 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky ve výši 19.562,95 Kč. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil, žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Podáním doručeným soudu dne 7. 4. 2021 vzal žalobce žalobu zpět co to částky 0,01 Kč. Proto soud v tomto rozsahu podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení zastavil. Ohledně zbývající části soud na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 6. 2015 plyne, že [právnická osoba] poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 20.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok 1.925 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 8.000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.447 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.000 Kč. Celkovou částku ve výši 36.372 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 14 splátkách po 2.598 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 a dopisu ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil své pohledávky za žalovaným plynoucí ze shora uvedených smluv na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Z výzvy ze dne 4. 11. 2020 plyne, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Soud má ze smlouvy za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr 20.000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce uhradil žalovaný celkem 3.919,15 Kč. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit celkem 36.372 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem 1.925 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8.000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.447 Kč a poplatkem za hotovostní splácení 5.000 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Žalobce tyto poplatky účtuje za samotné poskytnutí úvěru a za možnost splácet úvěr v hotovosti a jejich výše neodpovídá poskytnutému protiplnění a je zřejmé, že jejich účelem je pouze navýšit zisk žalobce a že jsou fakticky dalším, skrytým úročením. V důsledku toho měl žalovaný uhradit téměř dvojnásobek jistiny. Smlouva tak stanovuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, zejména za situace, kdy se jednalo o smlouvu adhezní, jejíž obsah žalovaný neměl reálnou možnost ovlivnit. Za této situace má proto soud za to, že ujednání o úrocích a poplatcích odporují dobrým mravům a jsou proto neplatné. Proto soud žalobu co do částky 13.000 Kč zamítl, ohledně zbývající části žalobě vyhověl O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 37.754,01 Kč s přísl. z 50.754,01 Kč, uspěl tedy ze 74 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (13.000 Kč, tedy z 26 %). Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.236 Kč za soudní poplatek za žalobu, dále z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 26 C 161/2021) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 1.500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 378 Kč. Celkové náklady činí 3.414 Kč. Žalobce však uspěl ze 74 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení ze 48 % (74-26); 48 % z částky 3.414 Kč pak činí 1.639 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.