27 C 2/2021-42 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce tvrdil, že začátkem dubna 2021 si e-mailem objednal u žalované náhradní díl k tlakové myčce Kärchner. Díl mu byl dodán dne 14. 4. 2021. Žalobce dne 17. 4. 2021 informoval e-mailem žalovanou, že odstupuje od kupní smlouvy v zákonné 14denní lhůtě. Žalobce dodané nepoužité zboží dne 20. 4. 2021 zaslal zpět žalované. Žalovaná následně žalobci e-mailem potvrdila přijetí zboží s tím, že mu nemůže vrátit peníze, protože žalovaná není e-shop, a že mu posílá zboží zpět. Žalobce odmítl zboží převzít, zboží se vrátilo žalované. Žalovaná přes předžalobní výzvu žalobci nevrátila peníze. Žalobce se proto domáhal navrácení částky 1 132 Kč. 2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Namítala, že v objednaném náhradním dílu se jedná o komponent, který žalovaná nemá v nabídce a běžně ho neprodává. Aby uspokojila žalobcův požadavek, žalovaná musela náhradní díl speciálně objednat u svého dodavatele. Žalobce byl upozorněn, že se jedná o zboží na objednávku a díl nelze vrátit. Žalovaná proto díl znovu zaslala žalobci, ale žalobce ho nepřevzal od dopravce. Díl je připraven u žalované k vyzvednutí. 3. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce e-mailem (jak tvrdil žalobce) nebo telefonicky (jak tvrdila žalovaná) začátkem února 2021 objednal u žalované určitý náhradní díl. Žalovaná e-mailem ze dne 7. 4. 2021 sdělila žalobci, že zboží je na objednávku. Žalovaná zboží žalobci dodala a vyúčtovala je fakturou z 13. 4. 2021 na 1 132 Kč s tím, že tato částka se nemá platit, protože byla uhrazena dobírkou. Žalobce dne 17. 4. 2021 odstoupil od kupní smlouvy a dne 20. 4. 2021 zaslal zboží žalované na adresu, kterou žalovaná udala. Dne 23. 4. 2021 žalovaná sdělila e-mailem žalobci, že mu nevrátí peníze, protože se nejedná o e-shopovou objednávku, a že díl zasílá zpět. Žalovaný e-mailem z 23. 4. 2021 oznámil žalované, že zboží nepřevezme, a nepřevzal ho. 4. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 5. Žalobce jako spotřebitel a žalovaná coby podnikatelka spolu uzavřeli kupní smlouvu pomocí prostředků komunikace na dálku (§ 1820 odst. 1 o. z.). Je přitom lhostejné, jestli žalobce objednal zboží telefonicky, nebo e-mailem, protože v obou případech jde o prostředky komunikace na dálku. 6. Podle § 1818 o. z. má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje. 7. Podle § 1829 odst. 1 písm. a) o. z. spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů. Lhůta podle věty prvé běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží. 8. Podle § 1832 odst. 1 o. z. odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy všechny peněžní prostředky, včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžní prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady. 9. V daném případě žalobce odstoupil od kupní smlouvy, kterou uzavřel se žalovanou, ve lhůtě 14 dnů od dodání zboží. Žalovaný pro odstoupení od smlouvy nemusel podle § 1818 o. z. uvádět důvod. Žalovaná byla podle § 1832 odst. 1 o. z. povinna vrátit žalobci všechny peněžní prostředky. 10. Námitka žalované, že to neplatí pro zboží, které žalovaná nemá v nabídce a běžně ho neprodává, není důvodná. Případy, kdy spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy, jsou vyjmenovány v ust. § 1837 o. z. V žádném z případů, jež jsou v tomto ustanovení vyjmenovány, nejde o situaci, v jaké byli žalobce a žalovaná. To platí i pro případ podle ust. § 1837 písm. f) o. z., o něž žalovaná mj. opírala své námitky, protože toto ustanovení dopadá na situace, kdy si spotřebitel objedná opravu nebo údržbu v místě, které spotřebitel určí. V daném případě však žalobce nepožádal žalovanou o opravu nebo údržbu, a žádná oprava a/nebo údržba ani provedena nebyla. 11. Odmítla-li žalovaná vrátit žalobci peněžní prostředky, které žalobce vynaložil na cenu zboží a jeho dopravu, potom žalovaná jednala v rozporu s cit. § 1832 odst. 1 o. z. Soud proto na základě tohoto ustanovení žalované uložil, aby žalobci zaplatila požadovaných 1 132 Kč. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tato náhrada dosahuje celkem 1 600 Kč. Z toho je -) částka 1 000 Kč za soudní poplatek za žalobu, -) částka 600 Kč za paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za 2 úkony: 1. výzvu k plnění a 2. podání žaloby. 13. Soud podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění tohoto rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.