27 C 8/2021-91 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 24. 5. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému téhož dne poskytla úvěr ve výši 4 000 Kč. Tato částka měla být splacena nejpozději do 24. 7. 2018. Právní předchůdce žalobkyně převedl tuto pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku nic neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 24. 5. 2018. Na základě smlouvy mu zaslala částku 4 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], kam byla připsána dne 25. 5. 2018. Doba trvání úvěru byla sjednána na 61 dní. Pohledávka za žalovaným byla proto smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021, kdy mu zároveň byla právním zástupcem žalobkyně zaslána i předžalobní výzva. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. ve spojení s § 1746 odst. o.z. a § 2 odst. 1 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky, které byl žalovaný povinen vrátit do 61 dní. Žalovaný neprokázal, že by dluh zaplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dle § 1879 a násl. o. z. tuto pohledávku za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na to, že žalovaný nesplnil svou povinnost k vrácení poskytnutých peněžních prostředků nejpozději 61. den (24. 7. 2018), dostal se do prodlení dle § 1968 o. z., a žalobkyně má dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni proti žalovanému požadovanou částku s úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a náhrady DPH 21 % ve výši 189 Kč. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.