29 C 262/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 164 Kč s odůvodněním, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 11. 2018, č.j. 62 T 81/2015-286, byl žalovaný uznán vinným, že dne 18. 4. 2014, v obci [obec a číslo], přijal od [jméno] [příjmení] finanční hotovost ve výši 51 000 Kč určenou na doplacení kupní ceny čistícího systému RAINBOW, jehož koupě byla původně financována prostřednictvím úvěru pokynutého žalobkyní na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], přičemž žalovaný měl povinnost přijaté finanční prostředky předat podnikateli [jméno] [příjmení] do kanceláře na adrese [adresa], a zároveň měl povinnost zajistit odstoupení [jméno] [příjmení] od uvedené úvěrové smlouvy v souvislosti s uhrazením celé kupní ceny, nicméně žalovaný si v rozporu s dohodnutým postupem přijaté finanční prostředky ponechal pro vlastní potřebu a současně ponechal v platnosti předmětnou úvěrovou smlouvu, na kterou za účelem zastření svého jednání uhradil první čtyři měsíční splátky v celkové výši 5 836 Kč, avšak další úhradu úvěru žalovaný nezajistil, kdy tímto svým jednáním žalovaný žalobkyni způsobil škodu ve výši 45 164 Kč. Žalovaný škodu neuhradil ani přes výzvu žalobkyně ze dne 24. 2. 2021. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Při splnění podmínek § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 11. 2018, č.j. 62 T 81/2015-286, soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přečinu zpronevěry, kdy tímto svým jednáním žalobkyni způsobil škodu ve výši 45 164 Kč. Žalovaný škodu neuhradil ani přes výzvu žalobkyně ze dne 24. 2. 2021 (viz výzva ze dne 24. 2. 2021 s dodejkou). 5. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně jako náhradu škody podle § 2951 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kterou jí žalovaný způsobil spácháním přečinu zpronevěry podle § 206 zák č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. 6. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle u § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 407 Kč, které tvoří podle § 137 o. s. ř., § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. (dále také jen„ Vyhláška“) zaplacený soudní poplatek ve výši 1 807 Kč a náhrada hotových výdajů žalobce ve výši 600 Kč, tvořená částkou 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění podle § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky, podání žaloby podle § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky) učiněných žalobkyní v řízení.