29 C 307/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky celkem ve výši 15 507,06 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného za období od 27. 1. 2020 do 11. 2. 2020 z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 27. 1. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Při splnění podmínek ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také „o. s. ř.“), soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník podepsali dne 27. 1. 2020 smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo sdružené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značky Volvo, [registrační značka], a byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 27. 1. 2020. Žalobkyně se ve Smlouvě zavázala zaplatit žalované pojistné plnění v případě pojistných nebezpečí uvedených ve Smlouvě a žalovaná se Smlouvou zavázala platit žalobkyni roční pojistné ve výši 398 753 Kč, splatné vždy k 27. lednu (viz Smlouva). Po zániku Smlouvy dne 10. 2. 2020 (viz oznámení o zániku Smlouvy ze dne 17. 2. 2020) však žalovaná neuhradila pojistné za období od 27. 1. 2020 do 11. 2. 2020 ve výši 15 707,06 Kč (žalovaná netvrdila opak), a to ani v dodatečné lhůtě do 12. 5. 2020 uvedené ve výzvě k zaplacení dlužného pojistného ze dne 28. 3. 2020 (viz výzva ze dne 28. 3. 2020). Dlužné pojistné žalovaná neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne 10. 5. 2021 (viz výzva ze dne 10. 5. 2021 s podacím archem). 6. Žalobkyně jako pojistitel s žalovanou jako pojistníkem uzavřely pojistnou smlouvu podle ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaná neuhradila pojistné ve výši 15 707,06 Kč ani v dodatečné lhůtě stanovené ve výzvě žalobkyně, žalobkyni v důsledku prodlení žalované s úhradou pojistného vznikl i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky do zaplacení (ust. § 1968 a 1970 o. z.) ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále nárok na zaplacení 1 200 Kč jako minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve vztahu mezi podnikateli podle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná a proto jí vyhověl (výrok I.). 8. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, má proti žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady činí částku ve výši 2 252 Kč a tvoří je zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), která činí částku 300 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátního tarifu), celkem částku ve výši 900 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada 21% DPH ve výši 252 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta.