33 C 113/2021-72 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Žalobou uplatněný nárok sestával z jistiny úvěru ve výši [částka], kterou právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Úvěr byl splatný dne [datum], žalovaný jej však nesplatil. Žalobkyně uvedla, že předmětná pohledávka jí byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a že vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 3. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. V řízení nebylo prokázáno, a to i přes výzvu učiněnou soudem žalobkyni, že právní předchůdkyně žalobkyně sjednala tvrzenou smlouvu o úvěru právě se žalovaným. Ten je sice v listině označené jako rámcová smlouva o úvěru [číslo] jakož i v listině označené jako jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] (které soud provedl k důkazu) uveden svými osobními údaji, nicméně nebylo doloženo, že právě žalovaný skutečně projevil vůli takovou smlouvu o úvěru uzavřít. Obě písemnosti obsahují na místě podpisu žalovaného pouze uvedení (vytištění) jeho jména a příjmení, data a času; z ničeho neplyne, že přítomnost těchto údajů v textu dokládá, že právě žalovaný projevil svou vůli tuto smlouvu sjednat. Soud dále provedl důkaz fotografiemi občanského průkazu žalovaného, nicméně ty dokládají podle zhodnocení soudu nanejvýš to, že žalobkyně nebo její právní předchůdkyně byla se žalovaným v nějakém styku, avšak nedokládají, že žalovaný projevil vůli uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně konkrétní smlouvu o úvěru, tím spíše právě v tom znění, které žalobkyně předložila. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku [částka] (prokázáno informací o platbě), přičemž uvedený účet byl příslušnou bankou veden pro žalovaného (prokázáno sdělením [právnická osoba]). 6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně ujednaly postoupení pohledávky za žalovaným (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy), přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno (prokázáno oznámením ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby dopisem odeslaným dne [datum] (prokázáno výzvou k úhradě a podacím lístkem). Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný byl k úhradě dluhu (a v důsledku tedy i k vydání bezdůvodného obohacení) vyzván výzvou odeslanou uvedeného dne; s ohledem na ustanovení § 573 o. z. soud dospěl k závěru, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tedy ve středu [datum]. 7. Ze dvou nepodepsaných přehledů údajů vztahujících se k tvrzenému úvěru a z tabulek o příjmech žalovaného soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil. Žádné další důkazy soud neprovedl, neboť nebyly navrženy, ani z obsahu spisu nevyplynuly. 8. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně právě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka], avšak neprokázala, a to ani po výzvě ze strany soudu, že právě s ním sjednala smlouvu o úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou tvrzená smlouva o úvěru nebyla se žalovaným uzavřena. Za prokázané soud považoval, že uvedená právní předchůdkyně ujednala se žalobkyní postoupení své pohledávky za žalovaným. 9. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně přijal částku [částka], a to bez právního důvodu, neboť k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo; byl proto povinen ji právní předchůdkyně žalobkyně vydat. V řízení nebylo zjištěno, ani nikým tvrzeno, že by to učinil. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Proto bylo žalobě ohledně jistiny dluhu v částce [částka] vyhověno. Jelikož tvrzená smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nemohlo právní předchůdkyni žalobkyně vzniknout (a tedy ani být postoupeno žalobkyni) právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, neboť tento nárok se odvozoval právě z tvrzené smlouvy. V rozsahu poplatku v částce [částka] proto soud žalobu zamítl. 11. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na jeho výši soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Nejpozději tedy měl žalovaný plnit ve čtvrtek [datum]. Počínaje následujícím dnem [datum] se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. 12. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na datum počátku prodlení žalovaného ([datum], jak je uvedeno výše) činila výše zákonného úroku z prodlení 10 %, žalobkyně však požadovala pouze 8,05 % ročně, soud proto její návrh nepřekročil a žalobkyni přiznal úrok z prodlení v této výši z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení, v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši celkem [částka] a dále části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu jistiny ve výši [částka] a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 85 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 15 %. 14. Výše plné náhrady nákladů řízení činí celkem [částka] a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši [částka]; b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po [částka] podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; c) paušální náhrada hotových výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony; d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy [částka]. 15. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu přiznal soud žalobkyni 70 % (85 % mínus 15 %) z výše uvedené částky, tedy [částka]. 16. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 17. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.