33 C 13/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky celkem ve výši [částka] s příslušenstvím (úrokem a úrokem z prodlení, zčásti kapitalizovanými). Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalovaného a jejich ověření doklady jím předloženými, že na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, že v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku označenou žalobkyní jako poplatek ve výši [částka], představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] vycházejících ze sjednané úrokové sazby 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka] a že celkovou částku odpovídající součtu zápůjčky a uvedeného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po [částka], poslední z nich do [datum]. Dále uvedla, že žalovaný splátky řádně a včas nehradil a od data uzavření smlouvy až do doby, kdy došlo k postoupení pohledávky žalobkyni, uhradil celkem pouze [částka]. Dále uvedla, že pohledávka za žalovaným jí byla postoupena její uvedenou právní předchůdkyní na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Dále uvedla, že její právní zástupce vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 2. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení a uvedla mimo jiné, jak konkrétně a na základě jakých konkrétních informací a dokladů posuzovala její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného a z čeho vyplynulo, že nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti dluh splatit. Zároveň ji upozornil, že pokud svá tvrzení nedoplní či nenavrhne důkazy potřebné pro prokázání svých tvrzení, vystavuje se nebezpečí, že bude ve sporu zcela či zčásti neúspěšná. Žalobkyně k této výzvě soudu předložila pouze tzv. zákaznickou kartu a uvedla, že její právní předchůdkyně své povinnosti podle § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, splnila, což dokládala smlouva o zápůjčce, která uváděla, že zákazník toto odborné posouzení potvrzuje. Dále uvedla, že její právní předchůdkyně si ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Dále uvedla, že případně sdělení nepravdivých údajů zákazníkem by mohlo být úvěrovým podvodem podle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a že po věřiteli nelze oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, až detektivní prověřování sdělených informací a předložených dokladů. Dále argumentovala tím, že s ohledem na datum uzavření smlouvy by případné neprokázání splnění zákonné povinnosti nezpůsobovalo absolutní neplatnost předmětné smlouvy. 3. Žalobkyně souhlasila, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud nepřehlédl, že žalobkyně zároveň uvedla, že pokud soud neshledá její dosavadní tvrzení za dostatečná pro vyhovění žalobě, má ji vyzvat k doplnění a jednání odročit. Soud však má za to, že pokud se žalobkyně dobrovolně rozhodla ústního jednání neúčastnit, nese důsledky plynoucí z toho, že ji soud při jednání, které řádně konal, nemohl poučit o nedostatečnosti jejích skutkových tvrzení a důkazních návrhů podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud není povinen v takovém případě jednání odročovat a žalobkyni poučovat písemně, takový postup mu zákon neukládá. Soud navíc výzvu k doplnění obsahově obdobnou poučení, které by poskytl při ústním jednání, žalobkyni sdělil již před ústním jednáním (viz usnesení ze dne 27. 5. 2021, č. j. 33 C 13/2021-41), žalobkyně tedy mohla a měla předpokládat, že její skutková tvrzení a předložené důkazy nemusejí být pro plnému vyhovění žalobě dostatečné. Konečně soud dodává, byť vzhledem k tomu, že žalobkyně souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, to nebylo rozhodující, že důvody uvedené v omluvě žalobkyně z ústního jednání byly nedostatečné a nedoložené. Žalobkyně uvedla, že důvodem omluvy je„ kolize spolupracujících advokátů v [obec] a okolí“ (Mgr. [příjmení], Mgr. [příjmení], Mgr. [příjmení] a Mgr. [příjmení]), což stejně nebylo ničím doloženo, ovšem zástupcem žalobkyně je dr. [příjmení], nikoli uvedení advokáti, tudíž by žalobkyně musela tvrdit a též konkrétně doložit, že se jednání nemohl zúčastnit on, nikoli jiné osoby. 4. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 5. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly též smluvní podmínky; v textu smlouvy bylo uvedeno, že zákazník podpisem potvrzuje, že poskytl Providentu údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet zápůjčku, a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo]). 7. Nebylo prokázáno, a to i přes písemnou výzvu soudu k doplnění tvrzení, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a že by měla k dispozici podklady pro závěr, že nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti dluh splatit. Z prohlášení žalovaného ve shora uvedené smlouvě o zápůjčce to nelze vyvodit, neboť splnění povinností podle § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), musí poskytovatel úvěru být schopen sám prokázat objektivními podklady, které měl k dispozici a na jejichž základě provedl odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; není možné, aby se tohoto břemene zprostil jen tím, že si nechá od spotřebitele podepsat libovolné prohlášení v tomto směru. Smysl zákonné povinnosti poskytovatele by tím byl zcela popřen, neboť namísto vyvíjení odborné činnosti by poskytovateli postačovalo opatřit si formální prohlášení spotřebitele, jehož se ale právě zákon snaží proti důsledkům možné neznalosti, nezkušenosti, tísně, lehkomyslnosti apod. chránit uložením těchto povinností poskytovateli spotřebitelského úvěru. 8. Opatření dostatečných podkladů k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nelze vyvodit ani ze zákaznické karty, kterou soud k důkazu provedl. V ní bylo uvedeno, že žalovaný pracuje jako obchodní zástupce, jeho čistý příjem činí [částka], blíže nespecifikovaný„ ostatní příjem“ činí [částka], kreditní karty ani zápůjčky u jiné společnosti žalovaný nemá, má bankovní účet a pokud jde o výdaje, žádné zápůjčky nesplácí a jeho měsíční výdaje činí [částka]. Dále v ní bylo uvedeno, že to bylo ověřeno z dokumentů:„ Pracovní smlouva 6. 17“ a zřejmě též„ 3 Výplatní pásky 12, 1, 2“. 9. Z této zákaznické karty, k níž nebylo žalobkyní doloženo nic dalšího, nelze usoudit na to, jaký byl obsah žalovaným údajně předložených dokumentů a zda korespondoval s údaji o příjmu žalovaného vyplněnými v zákaznické kartě (a to bez ohledu na to, zda žalovaný zákaznickou kartu podepsal). Pokud šlo o výdaje, ty podle všeho nebyly prověřovány nijak. Ve formuláři zákaznické karty se nabízely mezi dokumenty k posouzení též bankovní výpisy, bylo v ní vyplněno, že žalovaný má bankovní účet, přitom ale zjevně po něm nebyly výpisy z účtu požadovány. Z nich by přitom bylo možno pravdivost údaje o příjmech, ale zejména výdajích alespoň do určité míry ověřit. Z ničeho ani neplyne, že byla zjišťována a ověřována (např. z nájemní smlouvy apod.) výše nákladů na bydlení. Podle zákaznické karty žalovaný žádné zápůjčky nesplácel, ničím však nebylo doloženo, že právní předchůdkyně žalobkyně absenci případných jiných dluhů nějak ověřila v databázích poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (k čemuž soud dodává, že podle lustrace žalovaného je proti němu vedeno několik řízení, v nichž vystupují subjekty známé soudu jako poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, tudíž nelze vyloučit, že kdyby žalobkyně existenci případných jiných dluhů žalovaného skutečně zkoumala, nějaké by nalezla). 10. Prokázáno bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku [částka], a to v částce [částka] v hotovosti a v částce [částka] tak, že byl splacen dluh žalovaného vůči žalobkyni z jiné smlouvy o zápůjčce (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo]). Žalovaný uhradil žalobkyni celkem [částka] (což uvedla sama žalobkyně, nadto to bylo prokázáno též tabulkou umoření). 11. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek (prokázáno touto smlouvou), jejíž příloha obsahovala specifikaci postoupených pohledávek a zahrnovala pohledávku za žalovan