35 C 13/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky jako příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo [registrační značka], VIN: [číslo], TP č. [číslo], je evidováno v registru silničních vozidel jako provozovaný nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg. Žalovaná (dříve pod [právnická osoba] [název] s.r.o.) je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel tohoto vozidla. Žalovaná však neměla od 26. 8. 2019 do 20. 10. 2019, tj. 56 dní, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně dále žádá zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně dne 9. 1. 2020 zaslala žalované jako vlastníkovi/provozovateli vozidla - nákladního automobilu do 3,5 t, [registrační značka], VIN: [číslo], TP č. [číslo], výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 4 816 Kč za období 56 dní od 26. 8. 2019 do 20. 10. 2019, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za provoz vozidla, a 300 Kč za náklady uplatnění pokud příspěvek nebude uhrazen nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaná je povinna jako vlastník/provozovatel vozidla dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. mít k výše specifikovanému vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaná neprokázala, že by měla sjednáno toto pojištění. Je proto dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1, písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí u vozidla žalované částku 86 Kč. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. je žalovaná povinna dále žalobkyni zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na ustáleném formulářovém vzoru, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a náhrady DPH 21% ve výši 189 Kč. 6. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.