9 C 139/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se domáhal podáním učiněným vůči soudu dne 4. 1. 2021 uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalovanou částku, která dle žaloby vyplývá z uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou žalovaný uzavřel s postupitelem pohledávky, společností [právnická osoba], [IČO]. Aktivní procesní legitimaci postupník - žalobce soudu prokázal smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s účinností ke dni 16. 6. 2020 s postupitelem - původním věřitelem žalovaného. Usnesením ze dne 22. 6. 2021, č. j. 9 C 139/2021-48, soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání s tím, že pakliže se žalovaný v soudem stanovené lhůtě 7 dní k tomuto usnesení nikterak nevyjádří, soud bude mít za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil již v podaném návrhu, se k uvedenému usnesení nevyjádřil. Soud z tohoto důvodu rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Uvedené usnesení bylo žalovanému doručováno na adresu jeho bydliště, kde poštou bylo vyznačeno, zásilka uložena dne 29. 6. 2021 a vzhledem ke skutečnosti, že zásilku nebylo možné vložit do schránky adresáta, dne 13. 7. 2021 byla zásilka vrácena soudu. Sdělení pro vyvěšení na úřední desce soudu bylo žalovanému vyvěšeno dne 28. 7. 2021. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel dne 29. 5. 2020 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), dle které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky splatit jednorázově dne 19. 6. 2020. Žalovaný finanční prostředky ze zápůjčky čerpal, ale ve stanovené lhůtě tyto nevrátil. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 6. 2020 a z oznámení žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 23. 9. 2020 má soud za prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávky byla právním předchůdcem jako postupitelem postoupena mj. předmětná pohledávka za žalovaným na žalobce jako postupníka. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 9. 2020 plyne, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobce je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka, přičemž žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by tuto částku v plné výši vrátil. Žalobce má proto právo na vrácení poskytnutých peněz a příslušenství dle smlouvy. O zákonném úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 371/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (srov. např. sp. zn. 28 C 133/2021), která byla zahájena na základě shodného formulářového typu, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci § 14b odst. 1 advokátního tarifu, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, za tři úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátce žalobkyně.