9 C 141/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 15. 2. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla, na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti, zatímco žalovaný byl dle smlouvy povinen platit žalobkyni pojistné. Usnesením ze dne 27. 7. 2021, č. j. 9 C 141/2021-42, soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání s tím, že pakliže se žalovaný v soudem stanovené lhůtě 7 dní k tomuto usnesení nikterak nevyjádří, soud bude mít za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu, zatímco žalovaný se k uvedenému usnesení nevyjádřil. Uvedené usnesení bylo žalovanému doručováno na adresu jeho bydliště, kde poštou bylo vyznačeno, zásilka uložena dne 4. 8. 2021 a vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný si zásilku nevyzvedl, byla mu vhozena dne 18. 8. 2021 do domovní schránky. Soud z výše uvedených důvodů rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně prostřednictvím návrhu smlouvy pojištění vozidel a následné akceptace (zaplacením prvního pojistného za pojistné období) smlouvy ze strany žalovaného uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla tovární značky Škoda, model Fabia, [registrační značka], na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti. Žalovaný byl povinen řádně platit žalobkyni sjednané pojistné s četností placení pololetně. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 16. 7. 2019 na dobu neurčitou a žalovaný se v ní mimo jiné zavázal po dobu pojistného období, které bylo sjednáno na dobu jednoho roku, pravidelně platit pojistné ve výši 1 536 Kč pololetně. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 16. 1. 2020, a proto ho k danému žalobkyně urgencí vyzvala. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 13. 3. 2020 upomínku k zaplacení dlužného pojistného, ve které žalovanému určila lhůtu k zaplacení do dne 29. 4. 2020. Žalovaný ani v této lhůtě pojistné dobrovolně neuhradil, čímž pádem pojištění zaniklo dnem 30. 4. 2020. Žalovaná proto po žalovaném požaduje poměrnou část pojistného za období od 16. 1. 2020 do 30. 4. 2020 včetně, kterou je nucena vymáhat soudní cestou, když tato poměrná část pojistného činí částku 887 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 odst. 1 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal hradit žalobkyni pravidelné pololetní pojistné ve výši 1 536 Kč, přičemž žalobkyně se zavázala vykonávat pro žalovaného pojišťovací činnost související s pojištěným vozidlem. Žalovaný porušil svou povinnost, když žalobkyni neuhradil pojistné splatné ke dni 16. 1. 2020, pročež ho žalobkyně k tomuto vyzvala několika upomínkami, na které žalovaná nikterak nereagoval. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 1 089 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.