9 C 178/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 8

Dne 20. 1. 2021 byla u zdejšího soudu podána žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaná oznámila žalobci, že se stala poplatníkem rozhlasového poplatku. Ačkoliv se žalovaná stala poplatníkem rozhlasového poplatku s účinností ke dni vystavení prvního předpisu poplatníka, nehradila v období od října 2017 do září 2020 předepsané rozhlasové poplatky dle čtvrtletní periodicity plateb a počtu přihlášených rozhlasových přijímačů. Měsíční výše rozhlasového poplatku za jeden rozhlasový přijímač činí částku ve výši 45 Kč O tom žalobce žalovanou informoval prostřednictvím předžalobní výzvy. Žalovaný na dluh žalobci ničeho neuhradil. Žalovaný byl usnesením ze dne 22. 6. 2021, č. j. 9 C 178/2021-27, vyzván, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřil k žalobě s tím, že pakliže se k žalobě nikterak nevyjádří, ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí vážný důvod, bránící mu, aby se k žalobě vyjádřil, soud rozhodne podle § 153a odst. 1 a 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání. Žalovanému bylo toto usnesení doručeno fikcí do datové schránky dne 4. 7. 2021. Od likvidátora žalované přišlo dne 20. 7. 2021 soudu podání, ve kterém bylo soudu sděleno, že z důvodu neposkytnutí součinnosti od žalované nedisponuje podklady pro toto řízení, vznesl námitku promlčení části nároku žalobce a z opatrnosti navrhl žalobu zamítnout, když poukázal na některé rozpory v žalobě. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 24. 9. 2020 plyne, že žalovaný se stal poplatníkem rozhlasových poplatků dne 1. 5. 2014. Z přehledu dlužných předpisů poplatníka soud zjistil, že žalobce eviduje za žalovaným dlužnou částku v celkové výši 6 153,79 Kč (počítáno i s kapitalizovaným úrokem z prodlení a s náklady řízení). Z předžalobní výzvy ze dne 2. 3. 2020 plyne, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužní částky. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“). Podle § 3 odst. 1 zákona poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 8 odst. 2 zákona Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal jej žalobci v jím požadované kapitalizované výši. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalovaný se stal poplatníkem rozhlasového poplatku, přičemž poplatky nehradil řádně za období od 1. října 2017 do 1. září 2020. Přestože se žalovaný proti podané žalobě bránil, nedoložil ke svým tvrzením žádné důkazy, které by jeho tvrzení prokazovaly. Zejména žalovaný nedoložil tvrzenou skutečnost, že se žalovaný poplatníkem rozhlasového poplatku nikdy nestal. Jak totiž plyne z Výpisu z evidence rozhlasového poplatníka, který soudu předložil žalobce k prokázání důvodnosti své žaloby, vyplývá z něj opak, a tedy že žalovaný se poplatníkem rozhlasového poplatku stal s účinností ke dni 1. 5. 2014. V souvislosti s tím byl žalovaný povinen platit měsíční výši 45 Kč/měsíc za jeden rozhlasový přijímač, přičemž z onoho výpisu plyne, že žalovaný měl tyto přijímače tři. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč. Tato částka odpovídá součtu nákladů za 2 úkony po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (1. podání návrhu na zahájení řízení, 2. jednoduchá výzva k plnění) a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.